Červená Voda je jako magnet. Zvlášť když je bílá

Červená Voda má strategickou polohu. Obcí prochází historická hranice mezi Čechami a Moravou. O tom se ostatně můžete přesvědčit na vlastní oči. Na parkovišti Červenovodského sedla totiž najdete opravený hraniční kámen a přímo u cyklostezky mezi Červenou Vodou a Králíky můžete posedět na speciálním turistickém odpočívadle. Jednou nohou v Čechách, druhou na Moravě.  

8 fotografií

Mlha i slunce. Buková hora má dvě tváře

Červená Voda leží v tzv. Králické brázdě, mezi Orlickými horami a masivem Králického Sněžníku. Dominantou krajiny, nejjižnějšího výběžku Orlických hor, je Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m), kterou si oblíbili hlavně příznivci zimních sportů. Skiresort Buková hora totiž propojuje dva velké lyžařské areály, skiparky Červená Voda a Čenkovice. Celková délka sjezdovek na společný skipas přesahuje 8 kilometrů.

Největší obec našeho kraje leží mezi horami

• Upravit
• Smazat

Červená Voda leží v Králické brázdě, mezi Orlickými horami a masivem Králického Sněžníku. Do Králík je to necelých šest kilometrů. Záleží ale na tom, odkud se tam vydáte.

Skipark Červená Voda nabízí dvě nejdelší sjezdové tratě Orlických hor. Heroltická sjezdovka měří 2290 metrů, po Mlýnické sjezdovce se projedete v délce 2150 m. Na vrchol Bukové hory z červenovodské strany vede vyhřívaná čtyřsedačková lanovka, která vás navíc díky sklopné „bublině“ může chránit před nepřízní počasí. Buková hora totiž dokáže překvapit. Zatímco na jedné straně mnohdy panuje slunečné počasí, druhou stranu zakrývají mraky.

Na druhé straně Bukové hory, v rozlehlém Skiareálu Čenkovice, můžete využít dvousedačkovou lanovou dráhu a šest vleků na sjezdovkách různé obtížnosti. Čenkovický Snowpark patří mezi první v Česku. Má vlastní vlek a prošel kompletní přestavbou.

Bílou stopou

Z Červené Vody se můžete vydat na běžkách hned do několika oblastí. Méně zdatní běžkaři se klidně mohou nechat vyvézt na Bukovou horu a nastoupit na trať Buková Hora - Suchý vrch.

Lyžařské stopy v oblasti Jeřábu si běžkaři oblíbil|foto: Archiv obce Červená Voda

Rolby upravují jak několik okruhů okolo Čenkovic a Suchého vrchu, tak i hřeben z Českých Petrovic přes Mladkov, Suchý vrch, Červenovodské sedlo a Čenkovice do Štítů, celkem okolo 70 kilometrů tratí. Oblíbená je ale i běžecká oblast vrchu Jeřábu, která nabízí na 30 kilometrů strojově upravovaných lyžařských stop. Pokračovat lze i do oblasti Dolní Moravy.

Romantický Šanov

Červená Voda je největší obcí Pardubického kraje, a to jak počtem obyvatel, tak i rozlohou katastru. Obec má několik místních částí, dříve samostatných vesnic. Patří mezi ně Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice.

V minulosti měl na rozvoji obce zásluhu hlavně textilní průmysl. Dodnes je ale živá tradice kartáčnictví. V Červené Vodě stále funguje firma na výrobu kartáčů. Historii kartáčnictví připomíná i malá expozice, která je součástí nového turistického odpočívadla v Šanově.

Nové zázemí pro turisty v Šanově s expozicí kartáčnictví|foto: Archiv obce Červená Voda

Dřevěná stavba s krbem a hravou expozicí stojí na prostranství poblíž kostelíku Nanebevzetí Panny Marie, který patří obci a na jehož rekonstrukci a renovaci varhan přispěli také sami obyvatelé Šanova a Červené Vody.

Trochu Čechy a trochu Morava. Červená Voda má z každé strany něco

• Upravit
• Smazat

Hned na několika místech obec protíná bývalá zemská hranice. Příslušnost pod Pardubický kraj si starosta Petr Mareš nemůže vynachválit. Vždy prý Červené Vodě vyjde vstříc.

Prostranství u šanovského kostelíku může být výchozím bodem při procházce na Křížovou horu, která byla oblíbeným výletním místem už v minulosti. K vrcholu, s nadmořskou výškou 735 metrů, vedla křížová cesta a lidé tam kdysi postavili také dřevěnou kapli a turistickou útulnu. Stavby na vrcholu vydržely do šedesátých let minulého století. V roce 2006 na Křížové hoře začala vznikat nová rozhledna. Projekt architekta Jana Mádlíka respektoval historické souvislosti, a tak v prostoru otevřeného ochozu na úpatí rozhledny můžete objevit dlážděný půdorys někdejšího kostelíku.