Český rekord a jemná krása. Podívejte se na největší sbírku tkaných záložek

Koníčkem Herberta Köglera je úzký textil, který se běžně označuje také jako stuhařina. Jedná se o výrobu vzorovaných stuh žakarovým tkaním. Jsou to záložky do knih, sportovní nebo firemní znaky a nášivky, ale také mnoho dalších výrobků úzkého textilu, který má šíři 8 mm až 10 cm.

„Jsem skutečně rád, že moji rodiče, Anton a Kateřina Köglerovi, ve mně vychovali lásku k výrobě žakarových stuh,“ říká Herbert Kögler. „Otec Anton, absolvent Stuhařské textilní školy ve Šluknově, pracoval u prvorepublikové pražské firmy Šmolka v Praze, kde mimo jiné tkal i podkladovou stuhu pro jednu ze šerp prezidenta Masaryka, a to i s použitím nitě z pravého zlata. Za svého dlouholetého pobytu v Rumunsku pak navrhoval a tkal všechny podkladové stuhy pro šerpy rumunského krále Karola.“

Města, hrady, státníci i plesy

Jedenaosmdesátiletý Herber Kögler vystudoval orlickoústeckou textilní průmyslovku a ve svém životě pracoval v mnoha tkalcovských provozech. Tkané záložky začal sbírat v roce 1963.  Dnes je Herbert Kögler držitelem tří českých rekordů. Jeho kolekce, která obsahuje přes 2600 záložek a dalších výrobků úzkého textilu, je bezkonkurenční a v České republice ojedinělá, přečíst si o ni můžete v České knize rekordů.

Tkané vstupenky na ples|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Sbírka Herbert Köglera obsahuje tkané vánoční a novoroční gratulace, často opatřené také podpisem ředitele konkrétního podniku nebo firmy. Dále jsou to tkané vstupenky na ples, novoroční suvenýry Radia Praha či bývalé vývozní společnosti textilu Centrotex. Mnoho tkaných výrobků směřovalo na export, proto ve sbírce najdeme například tkané krajiny Norska.

Velké zastoupení ve sbírce mají samozřejmě záložky a nášivky s krajinnými scenériemi naší republiky, tkané kalendáře z let 1957 až do současnosti, záložky s tématikou výročí měst nebo firem. Vzácností ve sbírce jsou určitě z pravého hedvábí utkané záložky s portréty státníků včetně presidentů Masaryka, Beneše a císaře Františka Josefa I. Součástí sbírky jsou i utkaní papežové, etikety prvorepublikových krejčovských salonů, prvorepublikové gratulační záložky do knih a prvorepublikové smuteční stuhy.

Stuhy nás provázejí po celý život

Stuhařská textilní výroba není většinové populaci moc známa. „Bohatostí sortimentu předčí stuhařský průmysl nejedno odvětví. Vždyť málokdo si uvědomuje, že stuhy provází člověka od narození až po smrt. Generaci dříve narozených od povijanu po smuteční stuhy na věncích a kyticích,“ vysvětluje Herbert Kögler.

Historická tkaná firemní poutka|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Zakladatelem stuhařské výroby v Čechách byl v první třetině 18. století Nikolaus Römisch z obce Lipová u Šluknova, který si toto řemeslo osvojil ve Švýcarsku. „Stuhařské výrobě se dařilo nejvíce v severní pohraniční oblasti Čech, a to v nejsevernější části šluknovského výběžku, kde následně docházelo k přirozenému propojení generací zkušených německých a českých tkalců,“ dodává sběratel.

„Výrobky, které jsou součástí mojí sbírky, byly převážně vyrobeny v n.p. STAP, stuhy a prýmky, Vilémov u Šluknova, a to v tkalcovnách ve městech Velký Šenov, MIkulášovice a Vilémov u Šluknova. Srdcem přípravy výroby byli kreslíři Václav Hynajs a Anna Weberová.“ upřesňuje Herbert Kögler.

Detail tkané záložky|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„V menším množství byly exponáty vyrobeny v závodě Stuha Dobruška, na Střední průmyslové škole textilní v Ústí nad Orlicí, na Střední průmyslové textilní škole v Jilemnici, na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci nebo na  textilní průmyslovce ve Svitavách. Moje sbírka obsahuje výrobky, které už dnes nedokáže nikdo v naší republice utkat, protože na to již neexistují stuhařské stavy,“ uzavírá sběratel Herbert Kögler.