Cyril Luhan ml. pečuje o odkaz svého otce architekta

Cyril Luhan mladší se narodil v roce 1929 architektu a staviteli Cyrilu Luhanovi v Pardubicích. Rok na to se přestěhovali do Chrudimi, kde se otec stal jedním z předních stavitelů ve městě a celém chrudimském okrese. Postavil stovky nejen rodinných domů, činžáků, ale i hospodářských objektů, restauračních a jiných podnikatelských budov atd.

Svým zaměstnancům dával práci i za krize nebo 2. světové války a i po ní se zase pustil naplno do podnikání. Když přišel rok 1948, měla jeho firma přes padesát zaměstnanců a pracovala třeba na nových stájích pro hříbata ze Slatiňan nebo na stavbě tzv. dvouletkových domků, tedy činžáků. A to všechno se mu stalo osudným.

Po únoru 1948

Po únorovém puči v roce 1948 Cyrilu Luhanovi zakázali pracovat v oboru, zabavili veškerý majetek, oba rodinné domy, celou firmu, včetně strojů a všech peněz. Jediné, co mu nechali, byl úvěr, který si jeho firma vzala právě na stavbu dvouletkových domků. Nedostal za ně zaplaceno, ale úvěr splatit musel, podařilo se mu to až na sklonku jeho života. Zemřel v roce 1973.

Cyril Luhan mladší vzpomíná na řadu dalších nespravedlností, které se pak děly celé jeho rodině. Jedna z nich byla jejich „odklizení“ daleko za město, na Podhůru. Tam stojí jedna z posledních památek na architekta Luhana – architektonický funkcionalistický skvost, autobusová zastávka. Návrh ale prošel jen proto, že vládnoucí strana nevěděla, že jde o dílo Cyrila Luhana. To se podařilo utajit.

Cyril Luhan mladší mluví o tom, jak byly události po roce 1948 pro rodinu především pro otce nesmírně těžké. Jemu samotnému se ale podařilo ještě v roce 1948 nastoupit studium a posléze vystudovat dvě pražské vysoké školy – stavební inženýrství a pak také ekonomickou fakultu. A to díky velké náhodě. Při přijímacím řízení se potkal s profesorem, který znal jeho otce, a negativní posudek od chrudimské organizace KSČ ze spisu vyřadil.

Jen díky tomu mohl „syn kapitalisty“ studovat. Jenže dělat to, co si přál, měl Luhan mladší nakonec zapovězeno. Ještě na škole se totiž začal věnovat projektu stavby podzemní dráhy v Praze, jenže to jako syn imperialisty nesměl.

Stavitel tratí

Místo dopravy pod zemí se pak Cyril Luhan mladší věnoval dopravě nad zemí. Rozhodoval nejen o pražské městské dopravě, ale třeba i o stavbě tramvajové trati mezi Mostem a Litvínovem nebo Liberec – Jablonec nad Nisou atd. A jet s ním autem je dodnes velký zážitek, protože zná většinu silnic v ČR jejich čísly. Cyril Luhan mladší je stále velmi vitální. Říká, že to mají v rodině, kde se jeho předci  dožívali i bez současné skvělé medicíny sta let. On má navíc spoustu plánů. Už sedm let pracuje na knize o historii výstavby v Chrudimi od roku 1930 do roku 1948. A ještě má kus práce před sebou.

I když už od vysokoškolských studií žije Cyril Luhan mladší v Praze, cítí se být Chrudimanem a do Chrudimi se stále rád vrací. A to nejen do tamního archivu, aby hledal podklady pro svou knihu. V Chrudimi mají s manželkou domek, a hlavně přátele a vzpomínky. A pak také množství staveb jeho otce. I když některé z nich vzal čas, jiné mohou dodnes obdivovat návštěvníci města a okolí a také odborníci.

Mezi ty nejcennější  se řadí Husův sbor, který architekt Cyril Luhan navrhl, a jeho firma postavila v roce 1935. Interiér této modlitebny je důmyslně navrhnut tak, aby v něm byla výjimečná akustika. Ta se dodnes využívá například i pro řadu koncertů.