Do našeho kraje se vrátily houbařské delikatesy. Jak je poznáte?
Konkrétně na Pardubicku a Královéhradecku je to s houbami horší. Obě města leží na pískovém podloží, příliš v této oblasti neprší. Málo vláhy se potom odráží na růstu hub. Když se ale za létem Tereza Tejklová ohlédne z hlediska celého Pardubického kraje, může směle říct, že houby rostou!
Letos se dokonce objevilo v našem kraji několik druhů hub, se kterými jsme se tu dosud nepotkali. „Objevují se v hojném počtu ryzci syrovinky, které naše babičky a dědečkové považovali za velkou deliktesu,“ říká Tereza Tejklová. Do lesů našeho kraje se také v posledních letech hojně vrátily pravé hřiby a lišky.
Ryzec syrovinka – není vybíravý na prostředí. Roste jak teplomilných dubohabřinách, tak i lesích s kyselým podložím pod jehličnany. Má oranžovo hnědý klobouk i nohu. Má světlé lupeny. Houba po poranění roní mléko, které když zasychá, nechává po sobě rezavě hnědou stopu. Je cítit po rybách. Je to skutečná pochoutka. Můžete si ji dát i syrovou.
Lišky – obecnou najdeme je hlavně ve smrkových lesech. Na Pardubicku budeme mít štěstí hlavně na lišku bledou. Je podobná lišce obecné, jen je trochu světlejší a robustnější. Roste v teplomilných listnatých lesích. Můžeme ji přidat do jakékoliv houbové směsi. Při úpravě se nerozvaří. Je skvělá do polévek. Nejlepší je ale v liškové omáčce. Ta je například velkým hitem v Německu.
Neriskujte otravu
Mykologové ocenili i to, že se tu objevil hřib satan. Ten houbaře moc nepotěší. Posluchač Libor dokonce ve svém telefonickém dotazu vyjádřil obavu ze záměny satana za kováře nebo koloděje.
„Všechny tyto tři houby patří do skupiny modrajících hřibů. Když porušíme dužinu, zmodrá. Hřib kovář zmodrá nejsytěji a na noze má šupinky. Koloděj se satanem už mají síťku. Satan je houba teplomilná se světlešedým až bělavým kloboukem, má kyjovitý třeň. Koloděj bývá zbarven spíš do žluté nebo růžovo žluté,“ popisuje rozdíly Tereza Tejklová. Obecně radí, co dobře neznáte, nejezte. Množství jedovatých látek v houbách kolísá. Proto je dobré neriskovat. „Nepřejídejte se lysohlávek,“ varuje mykoložka.
Holubinky ochutnejte přímo v lese
Paní Lenka ze Svitav svůj dotaz zacílila na holubinky. Jak pozná, které má sbírat? „Ochutnejte je,“ radí Tereza Tejklová. Když je hořká nebo palčivá, nesbírejte ji. Příjemně chutnající přidejte do košíku. Dá se říct, že červené a žluté holubinky necháme v lese. Naopak si odneseme zeleně zbarvené holubinky, které jsou moc dobré.
Kdy rostou?
Dá se poznat na první pohled les, kde se vyskytují houby? „Vždycky je to sázka do loterie,“ říká mykoložka Tereza Tejklová. I jí samotné se stává, že prochází les křížem krážem a nic nenachází. Ráda hledá houby po ránu, kdy se klobouky lesknou ranní rosou a jsou lépe vidět. Posluchačka Olga se ptala, jestli je pravda, že po úplňku rostou houby hojněji. „Sama jsem tomu vždycky věřila. Teď jsem si ale přečetla, že to švýcarská studie popírá,“ směje se Tereza Tejklová.
Houby rostou po dešti, ale ne hned. Jestli chcete mít jistotu, poznamenejte si deštivé dny do kalendáře. „Hřibovité houby vyrůstají zhruba tři týdny po dešti,“ radí Tereza Tejklová.
Dejte si poradit od odborníků
Městské muzeum Králíky vás ve dnech 2. - 3. září zve na mykologickou výstavu hub s poradnou. Odborným průvodcem bude Libor Tmej. Na konci září v budově Krajského úřadu v sále Jana Kašpara. Na místě vám poradí Tereza Tejklová a to ve dnech 30. září a 1. října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
