Do Vysokého Mýta doputovala z USA. Pak ale vzácná kniha zmizela
Purkmistrovská kniha počtů pocházela z 15. století a pro historiky se stala velmi cenným pramenem poznání. Přestože se po ní slehla zem, badatelé stihli zmapovat její obsah.
Městský národní výbor ve Vysokém Mýtě 16. června 1985 obdržel dopis od Jaroslava Němce z amerického Washingtonu, rodáka z Ořechova u Uherského Hradiště. Město v něm informoval o tom, že se mu podařilo získat českou historickou knihu z 15. století, která podle odborného posudku obsahuje účty města Vysokého Mýta z období mezi lety 1450 až 1463.
Jaroslav Němec Purkmistrovskou knihu počtů nabídl Vysokému Mýtu zdarma, s podmínkou, že se vzácný spis stane součástí soboru dalších městských knih v archivu. Město samozřejmě souhlasilo. Po čtyřech měsících od kontaktu Jaroslava Němce si zástupci Vysokého Mýta historický spis vyzvedli na celním úřadu v Hradci Králové. Purkmistrovská kniha počtů potom putovala k rukám dvou vysokomýtských badatelů, a to Radovana Dvořáka a Františka Hyksy.
Vzácnou knihu amatérští historikové velmi podrobně zpracovali, přepsali a sestavili detailní rejstřík. Součástí badatelské práce bylo také pořízení fotografií. Vznikla tak dvousetstránková zpráva, která se, a to ve dvou exemplářích, dochovala dodnes. Co se ale stalo s originálem knihy? To dodnes zůstává záhadou. Minimálně od roku 1987 o ní totiž nikdo neví. Původní plán, ke kterému se město při nabytí knihy zavázalo, byl takový, že po zpracování rukopis poputuje do Státního okresního archivu v Ústí nad Orlicí. K tomu ale nedošlo. Nenachází se ani v městském archivu Vysokého Mýta, není ani součástí fondů Státního okresního archivu v Ústí nad Orlicí nebo sbírek Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Jak královna Johana „projedla tři domy“
Díky studii vysokomýtských historiků víme, jak kniha vypadala. Svázána byla v pergamenových deskách o rozměru 30,5 x 12,5 cm a obsahovala 103 papírových listů. Podle analýzy v ní lze rozeznat rukopis tří písařů, kteří zápisy prováděli v češtině, místy s latinskými výrazy. Kniha, dnes už vlastně jen přepis údajů a badatelská studie, jsou pro historiky přesto velmi cenným pramenem. Z Purkmistrovské knihy počtů lze totiž vyčíst celou řadu informací. Například o cenách a druhu zboží či měrných jednotkách. Stejně jako o obchodních vztazích i společenském životě ve Vysokém Mýtě v 15. století.
„Velmi zajímavé jsou také zaznamenané údaje, a to v souvislosti s návštěvou královny Johany z Rožmitálu, manželky Jiřího z Poděbrad ve Vysokém Mýtě,“ zmiňuje ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek. „Královna tu pobývala téměř tři měsíce, od ledna do března roku 1460. Celková vydání města na tento pobyt a péči o královnu společně s jejím doprovodem byla skutečně velmi vysoká. Ze zápisů je patrné, že to městský rozpočet hodně zatížilo. Hospodaření města se v následujících dvou letech najednou ocitlo v červených číslech,“ dodává ředitel Jiří Junek.
Související
-
Vysokomýtští si brány a věže rozebrat nenechali
Vysoké Mýto má nejen unikátní čtvercové náměstí, ale může se pochlubit i počtem středověkých městských bran a věží. Některé už přitom měly namále.
-
Největší čtvercové náměstí v Česku má Vysoké Mýto
Dvanáctitisícové Vysoké Mýto nemá zámek ani romantická podloubí. Zato výjimečné náměstí, které je skutečným srdcem města a patří k významným pozůstatkům gotické arc...
-
Sportovní i společenské retro. Cyklisté z Vysokého Mýta udržují starou tradici
Stará plášťová kola, dobové oblečení a spousta legrace. Členové vysokomýtského Spolku českých kolařů cestovatelů ke sportovním výkonům přidávají dávku recese.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.