Hledá se inteligentní, empatický a fyzicky zdatný průvodce

I nezasvěcenému dojde, že není průvodce jako průvodce. „Průvodci se dělí podle zaměření, i když v Čechách to není tak patrné. Je to ten co odjíždí se zájezdem do ciziny, dělá takový ten management zájezdu a pak to jsou ti místní průvodci, kteří prování v daném místě. V Čechách jeden průvodce zvládá více méně všechno,“ říká průvodkyně Valerie Fibichová a předseda pardubické sekce Asociace průvodců ČR Martin Adámek doplňuje: „Oficiálně podle legislativy tyto dvě pozice rozdělené jsou, i když je pravda, že rozdíl se v praxi docela stírá.“

Průvodcem se může stát každý, kdo se na to cítí a má chuť s lidmi pracovat. Přesto by měl pár vlastností splňovat: „Určitě by měl být inteligentní, dost empatický, protože musí vnímat klienty, musí mít přehled, musí být pohotový, často i fyzicky zdatný,“ říká Valerie Fibichová. Podle Martina Adámka se to dá shrnout do dvou podmínek. Musí být odborné znalosti a nějaké znalosti metodiky jak se chovat ke klientům a co jim říkat.

Průvodci dříve a dnes

Také průvodcovská činnost se během let vyvíjí. Co turisty zajímalo dříve, už dnes vědět nevyžadují: „Před dvaceti lety, nebo starší průvodci ještě dnes mají pocit, že musí všem lidem říkat všechno, co vědí a hodně říkat ty detaily historické. Zatímco dnes ti mladší lidé mají zájem o zajímavosti a nejenom o historii, ale i o tu současnost, zajímavosti ve městě, co se bude dít i plány do budoucna,“ říká Valerie Fibichová.

A co ostřílenou průvodkyni na její práci baví? „Cestování a proměnlivost. To že vždycky vás ty věci překvapí, především pokud jezdíte ven. Nutí vás to sledovat informace a vše co se děje ve městě. Pak zjistíte, že i ty Pardubice jsou dost pestré,“ vysvětluje a prozrazuje, že ne všechny vědomosti nosí v hlavě: „Mám malý notýsek na jednotlivé destinace a tam si pořád připisuju, kde bylo parkoviště, kdo se kde narodil, čí je ta socha a podobně.“

V zahraničí náročné, doma ještě víc

To, že by se pro začínajícího průvodce víc hodila domovina, není úplně pravda. „Záleží na naturelu člověka. Pro spoustu lidí je stresující vjet ven, kde se těch nepříjemných věcí může přihodit mnohem víc. Je tam i jazyková bariéra, a pokud člověk nevládne jazykem, tak může mít problém.“

Provádění po České republice klade na průvodce značné požadavky. „Neřekl bych, že obecně provádění po republice a městech, kde bydlíte je jednodušší. Je pravda, že když se tady někomu něco stane, tak víte co udělat, kam zavolat. V zahraničí je to složitější. Na druhou stranu jsou tady daleko větší nároky na znalost historie a města. Tam musíte vědět v podstatě všechno,“ říká Martin Adámek.

Průvodcovské kurzy

Průvodcem se stále může stát každý, i když jisté změny se chystají: „V parlamentu je novela zákona, která řeší, zda půjde o živost volnou, nebo vázanou. My máme požadavek a chceme, aby už teď měli průvodci nějakou kvalifikaci. Tu můžou zájemci získat třeba na průvodcovských kurzech: „V září bude kurz v Pardubicích, informace o něm zájemci získají na informačním centru,“ říká Valerie Fibichová.