Je těžké najít čtyřlístek?
Řekla bych, že je to stejně těžké, jako si najít partnera. Musíme mít o svém budoucím partnerovi představu, když ho chceme najít. A když hledáme čtyřlístek, musíme se soustředit a hledat jenom čtyřlístek.
Jestli si muž přeje mít za svoji životní partnerku milovnici vážné hudby, nepůjde ji hledat na hlavní nádraží mezi narkomany. A zrovna tak, když chce najít čtyřlístek, nepůjde ho hledat na prošlapaný chodník, kde neroste nic, natož aby tam rostly čtyřlístky!
Když máme přesnou představu o svých životních partnerech, mělo by nám být jasné, kde a v jaké společnosti je musíme hledat, stejně jako když jdeme hledat čtyřlístky a víme, že je nenajdeme na ušlapaném trávníku mezi domy ve městě. Na takovém trávníku nás překvapí ledacos, ale čtyřlístek to určitě nebude!
Když se tedy systematicky zajímáme o čtyřlístky a pravidelně je na svých místech objevujeme, je pochopitelné, že se na tato svá místa soustředíme a tak slavíme s nalezením čtyřlístků pravidelně úspěch.
Ale pozor! I když hledáme na svých místech, není nález čtyřlístku samozřejmý! Musíme pohledem soustředěně hledat čtyři lístky na tenkém stonku. Sem tam musíme trojlístky prohrábnout prsty, aby se nám mezi nimi, čtyřlístek lépe našel. A hlavně, musíme neustále koukat a koukat.
Systematičtí hledači čtyřlístků dobře vědí, jak se trojlístky dokáží rafinovaně maskovat za čtyřlístky. Tak rafinovaně, že někdy utrhnete trojlístek a jste dlouho přesvědčení, že je to čtyřlístek, ale nakonec svůj omyl stejně zjistíte, protože přetvařovat se nikdo nedokáže věčně, trojlístky ani my!
A stejné je to i s vybíráním životního partnera. Někdy si myslíme, že jsme ho našli. Je přesně podle našich představ a vypadá to, že i my splňujeme jeho představy a všechno pomalu směřuje k tomu, aby se naše životní cesty spojily v jednu.
Ale někdy zjistíme, že jsme se špatně koukali, a prachobyčejně se zmýlili. Vybrali jsme si někoho, kdo nemá s naší představou o životním partnerovi vůbec nic společného! Ano, sice jsme s velkou slávou utrhli čtyřlístek, ale po nějaké době jsme zjistili, že je to pouhý trojlístek…
Těch příkladů bych vám tady mohla nasázet hodně a vy určitě také, takže skončím, ale na konec vám dám jednu radu. Moje babička mi vždycky, když jsem našla čtyřlístek, říkala, Irenko, musíš ho někomu dát, protože teprve potom budeš mít štěstí. Se čtyřlístky to tak dělám dodnes, ale nikdy bych tuto radu nedoporučila těm, kteří si našli životního partnera podle svých představ. Držte své štěstí pevně, nepouštějte ho z ruky a hlavně, nikdy ho nikomu nedávejte!
Související
-
Irena Fuchsová: Když se řekne svatba
Vdávala jsem se dvakrát. Poprvé v roce 1974. Bez rodičů, bez příbuzných. Prstýnky jsme měli za pět korun z pouti, a po obřadu jsme je hodili do Labe.
-
Irena Fuchsová: Dárek, který nic nestojí
Stačí k tomu papír, tužka a několik vteřin. A budete mít dárek, který přinese pod vánoční stromeček velikou, opravdu velikou radost.
-
Irena Fuchsová: Když mě maminka zlobila
Dnes je Den matek, a tak mi dovolte, moji milí, abych za maminkou do nebe, poslala tuto vzpomínku. Maminka nerada telefonovala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.