Mají čmeláci žihadlo? A co umí elektročmelín? Zjistěte, jak se chovají čmeláci

15. srpen 2019
Čmelák, hmyz, květina (ilustrační foto)

Čmeláci jsou neodmyslitelnou součástí naší přírody, svojí pracovitostí a dobráckou povahou můžou jít všem příkladem. Velmi populární se stal v poslední době jejich chov v takzvaných čmelínech. Není to ale jednoduchý obor a při nesprávné péči je celá snaha spíš ke škodě, než k užitku.

„Když si někdo pořídí čmeláky, jak se říká v krabici od bot, tak se vystavuje nebezpečí toho, že čmeláčí hnízdo napadnou škůdci a pak jenom rozšiřuje a zamořuje okolí těmi škůdci pro další roky. To je špatně,“ vysvětluje chovatel čmeláků Pavel Fereš a doplňuje, jaké nezbytné vybavení, by měl čmelákář mít: „Když si koupím čmelín, měl bych k němu mít vstupní ochrannou klapku a udělat správné větrání a past na škůdce. Pak to funguje a pak můžete odchovat nové matky, což je účelem úspěšného chovu.

Podle Pavla Fereše prokážete čmelákům mnohem větší službu, když zajistíte, aby vám na zahradě po celý rok něco kvetlo. Čmeláci se vám do zahrady „nastěhují“ sami vy je můžete pozorovat bez starostí s úlem.

Život v hnízdě

Samotný životní cyklus čmeláka a hierarchie v hnízdě se například od včelího úlu liší. Na jaře se matka probudí z hibernace. Prvním úkolem je nakrmit se, vybrat místo, kde založí hnízdo a naklást vajíčka.

Po přibližně 24 dnech se vylíhnou první dělnice, těch je od čtyř do šesti. Dělnice pomáhají nosit zásoby, matka klade další vajíčka a hnízdo se rozrůstá. Při dostatečném počtu dalších dělnic se začnou vlivem skladby krmení líhnout trubci a matky, které za čas hnízdo opustí. V úlu zůstávají jen stará matka a dělnice, které z úlu také vyletí a matka zahyne. Trubci a nové matky se v přírodě spáří. Tím je úkol trubců splněn a umírají. Zůstávají jen mladé matky, které se nasycené uloží k hibernaci, aby na jaře mohly opět vylétnout.

Do chovu čmeláků se Pavel Fereš původně pustil z ryze praktických důvodů: „Jako vlastník dvou zahrad jsem chtěl, aby moje stromy byly dokonale opylené. A čmeláci, na rozdíl od včel, pracují už za nižších teplot a létají za větru i za deště. Takže slibují snadnější opylení při jarních mrazících.“

Čmeláčí bydlení 21. století

Čmelákům postupně zcela propadl a začal vylepšovat i samotné čmelíny. „První úl a zapěstované hnízdo jsem si koupil. Vzhledem k tomu, že úl nenabízel žádné informace o tom, jaké podmínky v něm čmeláci mají. Tak jsem se rozhodl, že úly vylepším. Díky tomu, že se celý život zabývám elektronikou, tak jsem postavil elektro úl. Má vytápění, měří teploty, vlhkost. Zároveň současná technika umožňuje použít zařízení, které ukládá svá data na internet a tím pádem s nimi můžu dále pracovat,“ říká Pavel Fereš, který dnes o svých zkušenostech s čmeláky přednáší a připravuje výstavy.

Čmelák je přátelský tvor a pro lidi není nebezpečný. Na druhou stranu se ale umí účinně bránit. „Já říkám, že dobrému člověku nic nedělají. Až když se cítí ohrožený, tak nejdřív kousne a pak dá žihadlo. Žihadlo mají matky a dělnice,“ vysvětluje Pavel Fereš.

Spustit audio

Související