Není kolňa jako kolňa. Hvězdárna ve Valmezu prošla rekonstrukcí, za pozornost stojí výstava i areál

18. únor 2024

Kdyby nebylo drobné kopule, vypadala by jako obyčejná, byť trochu větší kůlna. Vždyť ji dodnes zdobí stylový suchý záchod, několik záhonků a také vzrostlých ovocných stromů. Ve skutečnosti si tuto hvězdárnu pro sebe a své příznivce na své zahradě v roce 1929 postavil místní učitel Antonín Ballner.

Teď si dovolíme malý historický exkurz. Hvězdárna Valašské Meziříčí se nachází na okraji města, poblíž městské nemocnice a silnice směrem na Vsetín, na vrcholu kopce pojmenovaném Stínadla. Právě tady se ve středověku vykonávalo hrdelní právo – za třicetileté války na popravišti skončila řada účastníků tzv. valašského povstání, lidové revolty evangelíků proti katolíkům. Nebudeme soudci, faktem ale je, že Valaši vždy byli otevřenější novým myšlenkám i učením. Možná i odtud pramení taková obliba v astronomii.

Kolňa Badajna původní hvězdárna ve Valašském Meziříčí

Kolňu badajna, jak se této pozorovatelně dodnes říká, na počátku 50. let dvacátého století v bezprostředním sousedství doplnila kamenná budova od akademického architekta Zdeňka Plesníka. Když do ní vejdete, sami se přesvědčíte, že vstupní halu zdobí reliéfy významných astronomů od sochaře Ambrože Špetíka a alegorické zobrazení souhvězdí severní hvězdné oblohy od Marie Bognerové. Novodobě je doplnily i panely zasvěcující do tajů Sluneční soustavy i vzdálenějšího vesmíru.

V zádveří je roztomilý přednáškový sál, ozdobený dvěma základními rovnicemi, které určují podobu našeho světa. Newtonovým gravitačním zákonem a Einsteinovou rovnicí popisující vztah energie a hmoty. O poschodí víše se nachází hned tři astronomické kopule, v té největší můžete během komentovaných prohlídek hvězdné oblohy nakouknout do dalekohledu typu coude.

Hvězdárna ve Valašském Meziříčí

Co to znamená? Na první pohled vypadá, jako kdyby ho někdo rozlámal. U jeho okuláru se sedí na židli, díváte se jím směrem „do země“, zatímco jeho čočkový objektiv o průměru 15 centimetrů paradoxně míří někam za vás, směrem k obloze.

Výhodou takové konstrukce – jinak běžného čočkového dalekohledu – je, že nemusíte stoupat na špičky, když míří k obzoru, nebo naopak ležet na lopatkách, v případě pozorování někde kolem zenitu. Dnes už se jedná o vzácnost, ale s podobným přístrojem jste se až do nedávna potkali na většině „lidových“ hvězdáren.

V roce 1964 se objevila třetí budova zasvěcená především odborným typům pozorování. Zdejší hvězdáři zde v denních hodinách sledují projevy sluneční aktivity (skvrny, erupce a protuberance), naopak v noci míří na proměnné hvězdy (včetně hvězd s erupční aktivitou a vícenásobných hvězdných soustav), hvězdy zakrývané drobnými planetkami Sluneční soustavy nebo prchavé meteory.

Zdejší kamery „padající hvězdy“ dokážou nejen zachytit, ale také analyzovat jejich chemické složení. I když má rodné město přes dvacet tisíc obyvatel, pořád je tu obloha ještě koukatelná, světlem jen ušpiněná, nikoli zadušená.

Hvězdárna Valašské Meziříčí za desetiletí své existence neotvírala své kopule jen pro místní obyvatele. V letech 1965 až 1995 byla jedním z mála míst, kde šlo studovat hvězdopravectví. Takzvaným pomaturitním studiem astronomie prošly na dvě stovky pedagogů, pracovníků hvězdáren i amatérů. Dodnes se zde konají semináře věnované kosmonautice nebo raketové technice, na nichž přednáší nejvýznamnější čeští i slovenští odborníci.

Libor Lenža, ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí při vysílání

Za prozkoumání také stojí rozlehlý areál, který má podobu arboret s řadou vzrostlých stromů, keřů i bylin. Dominantou je sedm metrů vysoký betonový pylon, jako kdyby přesazený z dálného Egypta, obklopený malým jezírkem. Také tu najdete sluneční hodiny, ukazatel významných astronomických směrů, například místního poledníku nebo rotační osy planety Země. Nechybí ani geologická expozice hornin Vnějších západních Karpat a Jesenického krystalinika. Ty doplňují menší výstava minerálů v interiéru.

A co kolňa badajna? V roce 2000 prošla zásadní rekonstrukcí a dnes si v ní můžete prohlédnout milou výstavu historických přístrojů – astronomických i meteorologických. A když se protáhnete miniaturní chodbičkou s příkrými schody, ocitnete se v malé, téměř stoleté kopulce, kde to ve Valmezu všechno začalo. Stačí zavřít oči, odrazit se a vydat se ze Stínadel až na okraj viditelného vesmíru.

VÍTE, ŽE...

  • Díky meteorologické stanici umístěné od roku 1957 na pozemku Hvězdárny Valašské Meziříčí víme, že zde byla nejnižší teplota -26,6 stupně Celsia naměřena 7. ledna 1985, naopak nejvyšší +36,6 stupně Celsia dne 8. srpna 2023 (stav k 14. lednu 2024).

  • Mezi Marsem a Jupiterem se pohybuje planetka pojmenovaná (27088) Valmez. Má průměr několik kilometrů a objevil ji v roce 1998 Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

  • Dalekohled typu coudé dostal jméno podle francouzského označení „loket“, který charakterizuje jeho zalomenou podobu. Systém s dvěma rovinnými zrcadly, která by světlo posbírané objektivem poslaly k nehybnému okuláru, navrhl Maurice Loewy v roce 1874. Systém od padesátých let 20. století nabízela východoněmecká část společnosti Carl Zeiss – jednalo se o malosériově vyráběný dalekohled s průměrem objektivu 150 milimetrů s ohniskovou vzdáleností 2250 milimetrů.

  • V blízkém okolí Valašského Meziříčí je několik zaniklých či skoro zaniklých hvězdáren, jejichž existenci připomínají charakteristické kopule. Hvězdárnu v Příboře najdete na střeše ubytovny asi tři sta metrů od náměstí Sigmunda Freuda v Jičínské ulici. V Novém Jičíně, na křižovatce Smetanových a Janáčkových sadů, byla v roce 1951 na obytném domě otevřena malá hvězdárna, která zanikla koncem osmdesátých let 20. století.
Vnitřek původní hvězdárny ve Valašském Meziříčí nesoucí název Kolňa Badajna

KAM NA VÝLET

Beskydská oblast tmavé oblohy
V okolí obce Staré Hamry a vodní nádrže Šance sice není zcela přirozená tma, je zde však výrazně temnější obloha než ve zbytku České republiky. Nejslabší odtud viditelné hvězdy mají jasnost kolem 6,5 magnitudy, běžně pozorovatelná je Mléčná dráha, v některých obdobích tzv. zodiakální světlo a další výjimečné jevy (třeba bioluminiscence). Jedná se o mezinárodní park tmavé oblohy vyhlášený na české i slovenské straně v roce 2013. Jeho nejvyšším místem je Lysá hora.

Sluneční hodiny v Lipníku nad Bečvou
Na historické zvonici v Lipníku nad Bečvou jsou sluneční hodiny zřejmě z roku 1609. Zvonice také ukrývá jeden z největších zvonů na Moravě – jmenuje se Michal a váží pět tun. Zvon s reliéfem archanděla Michaela, znakem města a jeho vrchnosti Jiřího st. Bruntálského z Vrbna ulil Zachariáš Milner v roce 1604. Hodiny byly v roce 2011 zrekonstruovány a doplněny o další ukazatele. Za příznivého počasí z nich lze odečíst nejen místní sluneční čas, ale také datum, včetně jarní a podzimní rovnodennosti, a také znamení. V okolí přitom najdete i další podobné časomíry.

Monument evropského rozvodí
Monument se od roku 1971 tyčí na Jelením kopci na silnici 647 z Bělotína do Hranic na nejnižším místě evropského rozvodí mezi Baltským mořem a Černým mořem. Verše na vnitřních stranách betonových bloků složil Jan Skácel. Právě v těchto místech končil v době ledové skandinávský ledovec.

Vzhůru dolů
Na východním okraji vesnice Jablůnka (mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím) se nachází nejhlubší vrt ve střední Evropě, který v roce 1982 dosáhl hloubky 6506 m. Naopak západně od Valašského Meziříčí, na okraji Hranic na Moravě, najdete nenápadné jezírko, pod jehož hladinou se ale rozkládá propast s potvrzenou hloubkou 520 metrů (z toho 450 metrů pod vodou). Pravděpodobně ale sahá mnohem hlouběji, snad více než jeden kilometr. Vznikla díky z podzemí uvolňovanému oxidu uhličitému, který rozpustil okolní vápenec.

autoři: Jiří Dušek , Jiří Kokmotos

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.