Nevelký hřbitov a tolik slavných jmen. V Litomyšli odpočívají umělci i vědci
Litomyšl je město se zvláštním kouzlem a duchovním rozměrem. Stala se inspirací, láskou, domovem, ale také místem posledního odpočinku známých osobností.
Litomyšlský hřbitov obklopuje barokní kostel sv. Anny, který vznikl v druhé polovině 17. století. Vstup do hřbitovního areálu rámuje novorenesanční brána, za kterou se nachází síť, na sebe většinou kolmých cest. Hřbitov neoplývá velkým počtem monumentálních rodinných hrobek, najdete tu ale celou řadu výtvarně zajímavých náhrobků, jsou tu i vojenské hroby z období Prusko- rakouské války a obou světových.
Původně poutní kostel sv. Anny nechala na vyvýšeném místě nedaleko náměstí postavit hraběnka Marie Anna Trauttmansdorffová v letech 1670 až 1672. V areálu se začalo pohřbívat už na konci 17. století, ale hřbitov přebral funkci hlavního městského hřbitova až v období po roce 1830. Dnes zahrnuje asi tři tisíce hrobových míst. Historii hřbitova a slavné náhrobky při procházce jeho areálem v audiu přibližuje historik umění z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice Pavel Panoch.
Místo svého posledního odpočinku v Litomyšli nalezla buditelka M. D. Rettigová, malíři J. Matička, J. Voleský, F. Ropek, B. Kopecký, L. Jandová či akademický sochař F. Janda. Pochována je tu řada známých spisovatelů, například Z. M. Kuděj, V. K. Jeřábek, A. V. Šmilovský, H. G. Schauer.
Náhrobky tu mají významní rektoři piaristické koleje jako F. Stašek nebo F. A. Stříteský a významní občané města a veřejného života. Na litomyšlském hřbitově odpočívá dcera spisovatele A. Jiráska nebo dcery spisovatelky T. Novákové. Letos byly z pražského Vyšehradu do Litomyšle přeneseny ostatky světově známého astronoma a litomyšlského rodáka Z. Kopala.
Náhrobek M. D. Rettigové
V ose kostela sv. Anny stojí nepřehlédnutelný náhrobek české spisovatelky, buditelky a autorky kuchařských knih Magdaleny Dobromily Rettigové, který zdobí její portrétní medailon. Podle návrhu L. Ferbra ho vytvořil kameník F. Metyš. Náhrobek, dnes kulturní památka, byl vybudovaný v sedmdesátých letech 19. století za přispění Spolku paní a dívek v Litomyšli.
Magdalena Dobromila Rettigová se narodila v německy hovořící rodině v roce 1785 ve Všeradicích na Berounsku a neměla příliš lehké dětství. V roce 1807 se provdala za právníka Jana Aloise Sudiprava Rettiga, velkého vlastence, což zásadně proměnilo Rettigové život. Do Litomyšle s manželem přišli v roce 1834.
Zpočátku Rettigovi bydleli nedaleko proboštského kostela, ale pak se přestěhovali do nárožního domu na Špitálku, dnešním Toulovcově náměstí. Magdalena Dobromila se tu scházela s vlastenci a vzdělávala i podporovala také litomyšlské dívky. Zemřela v srpnu 1845 a na její počest se v Litomyšli každoročně pořádají Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové.
Sochy Olbrama Zoubka
Zvláštní atmosféru hřbitovu dodávají plastiky Olbrama Zoubka, který v letech 1974 až 1991 restauroval jako režimu nepohodlný umělec, který nemohl sám vystavovat, sgrafita na zámku v Litomyšli. Ta se mu stala druhým domovem. Jeho socha "Smíření" z roku 1989 je umístěna na rozptylové loučce. Další ženská postava, „Múza" z roku 1977, připomíná památku malíře, bibliofila a sběratele umění Josefa Matičky.
Sochař Olbram Zoubek je také autorem pamětní desky z roku 1990 posledního rektora piaristické koleje Františka Ambrože Stříteského, který byl v padesátých letech minulého století v inscenovaném politickém procesu odsouzený za velezradu na 25 let vězení.
Při kostelní zdi je umístěný náhrobek dalšího významného ředitele litomyšlského gymnázia a rektora piaristické koleje Ignáce Flora Staška. Ve městě působil od roku 1812 a vytvořil zde první fotografický, přesněji řečeno daugerrotypický, snímek exteriéru na našem území, na němž zachytil starou litomyšlskou poštu.
Hvězdy nad Litomyšlí
V červnu roku 2024, v dem výročí úmrtí Zdeňka Kopala, proběhl na litomyšlském městském hřbitově pietní akt, během něhož byla uložena urna s ostatky astronoma do nového hrobového místa. Ostatky sem byly převezeny z pražského Vyšehradu. Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli a místo, kde stával jeho rodný dům, dnes připomíná plastika dvojhvězdy.
Zdeněk Kopal po ukončení studií na Karlově Univerzitě získal stipendium na univerzitě v Cambridgi, poté studoval i na Harvardu. Po válce přijal místo profesora astronomie na univerzitě v anglickém Manchesteru, podílel se s NASA na přípravách projektu Apollo. Jeho hlavní přínos v astronomii spočívá ve studiu těsných dvojhvězd.
Na litomyšlském hřbitově odpočívá skutečně celá řada osobností, které se zapsaly do historie, a to nejen regionální. Místo svého posledního odpočinku tu našly příslušníci starých podnikatelských rodů, například Veselíkovi, rod litomyšlských knihkupců, kteří po více než sto let vlastnili knihkupectví na litomyšlském náměstí.
Zajímavý portrétní náhrobek má poblíž kostelíku František Háša, známý litomyšlský podnikatel, majitel mlýna, parní pily a od roku 1902 tepelné elektrárny, jedné z nejstarších ve východních Čechách. K výtvarně zajímavým patří také náhrobek rodiny Vandasových, připomínající památku majitele prosperující olejny a člena řady místních spolků Jana Vandase.
Je velmi těžké z plejády známých jmen vybrat jen několik, ale za připomenutí samozřejmě stojí hrob lékaře, spisovatele, aktivního člena mnoha spolků a velmi schopného purkmistra Františka Laška. Po absolvování litomyšlského gymnázia a studiích lékařské fakulty v Praze působil v Litomyšli, kde proslul jako řídící primář zdejší nemocnice a uznale řídil město mezi roky 1919 až 1941. Za jeho vedení Litomyšl vzkvétala v mnoha směrech.
Tvář hřbitova v Litomyšli proměnila nákladná rekonstrukce hřbitovního kostela sv. Anny, dokončená v roce 2012 a také moderní stavba zázemí hřbitova na jižním okraji, kde stávala márnice z 19. století. V tomto objektu vznikla kancelář správce hřbitova a toalety. V blízkosti kostelíku najdete přehledný infopanel, který vás hřbitovem provede a nasměruje k náhrobkům významných osobností, které v Litomyšli nalezly místo svého posledního odpočinku.
Související
-
Bohdanečský hřbitov má svůj malý Slavín
V Lázních Bohdaneč odpočívá básník nebo zakladatel slavných lázní. Najdete tam i první práci architekta Josefa Gočára.
-
Chrudimský hřbitov U Kříže má majestátní hrobky a slavná jména tesaná do kamene
Hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže má velmi dávnou historii, vznikl pravděpodobně už v románském období. Jeho rozšiřování ale omezila železnice.
-
Na hřbitově v Heřmanově Městci uvidíte náhrobky několika výtvarníků
Městský hřbitov v Heřmanově Městci má dvě části. V obou můžeme nalézt nejen zvláštní hroby z pohledu sepulkrální architektury, ale také zajímavé příběhy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
