Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Operace Platinum - Pewter
Celý seriál:
V noci z 16. na 17. února 1945 seskočili u Javorného nedaleko Nasavrk čtyři parašutisté. Bohužel se jim během výsadku utrhly nožní pytle. Tvrdý dopad poničil většinu transportovaného materiálu, mimo jiné i obě vysílací stanice.
Velitelem operace byl kapitán Jaromír Nechanský a zbytel výsadku tvořil rotný Jaroslav Pešán a radisté rotný Alois Vyhňák a četař Jaroslav Klemeš. Kromě zpravodajské činnosti měli přijímat další parašutisty a zásilky zbraní a vysílat informace z oblasti Českomoravské vysočiny.
Výsadek se polské posádce povedl velmi přesně, vysadili parašutisty jen pár kilometrů od první kontaktní adresy. Příchod do osady Tarabka způsobil nežádoucí rozruch, když se rozštěkali tamní psi. Obyvatelé Tarabky se báli provokací ze strany gestapa a neznámé příchozí odmítli přijmout. Následující den přečkali parašutisté v lese a se setměním se vydali na druhou kontaktní adresu do Hradiště u Nasavrk k panu Korábkovi.
Čekali chleba s máslem
Pan Korábek se ale už několik týdnů skrýval před gestapem. Doma byla jen manželka s dcerou Aničkou, které do odbojové činnosti nebyly nijak zapojeny. Proto, když parašutisté u vrátek prosili o chleba, nedočkali se druhé poloviny hesla: "Chcete chleba s máslem?" Přesto se rozhodli riskovat a paní Korábkové řekli, kdo jsou a odkud přichází.
Paní Korábková jim nakonec na prosbu dcery Aničky uvěřila, pustila je do stodoly, dala jim najíst a spojila je s odbojáři z Nasavrk.
Na domku Korábkových v Hradišti je dodnes pamětní deska, která výsadek Platinum - Pewter připomíná. Pravidelně v polovině února se u Korábkových schází vojáci z chrudimské posádky a také obdivovatelé a znalci historie paradesantních skupin, aby vzpomněli na hrdinství československých výsadkářů i domácích odbojářů.
A jak to bylo s parašutisty z výsadku Platinum - Pewter dál? Konce války se dožili, ale čas uznání a společenského respektu netrval dlouho. Poslechněte si poslední díl seriálu Padákoví andělé, ve kterém mimo jiné vzpomíná i jeden z výsadkářů radiotelegrafista Jaroslav Klemeš. V roce 2013 jeho vyprávění natočili dokumentaristé Paměti národa.
Související
-
-
Telegrafia matka Tesly
Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.
-
Zapomenutá historie Choceňského Polska
Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
