Pásový opar může způsobit i oslepnutí, jeho příčinu lékaři dodnes neznají
Kožní onemocnění spouští stejný virus, jako u dětí plané neštovice. Pásový opar většinou odstartuje oslabená imunita. Lidé ho mívají jen jednou za život, výjimečně se u některých může vrátit.
„Nachází se v oblasti nervů a postihuje jakoukoliv věkovou skupinu. Virus v těle číhá na sebemenší oslabení organismu, ať je to stres, vyčerpání, nebo třeba cukrovka,“ popisuje David Stuchlík, primář kožního oddělení pardubické nemocnice. Pásový opar může být přenosný, ale ne v tak velké míře, jako u planých neštovic.
S prvním puchýřkem k lékaři
Čím dříve zajdete k lékaři, tím kratší průběh onemocnění bude mít. Jakmile na svém těle podchytíte první puchýřek naplněný tekutinou, neváhejte s lékařskou prohlídkou, kde odeberou tekutinu a pošlou do laboratoře. K léčbě se nasazují většinou antivirotika která ale mají největší efekt pouze 48–72 hodin od začátku výsevu puchýřků. Při bolesti se podávají analgetika. Podle konkrétních potíží je možné puchýřky ošetřovat i lokálními přípravky.
Ve většině případů se pásový opar vyhojí bez komplikací. Výjimkou je, když se objeví na obličeji v oblasti očního víčka a oka. V tomto případě může onemocnění rychle přejít až na povrch oka, a to na oční rohovku. Objeví se vřídek nebo několik vřídků, které mohou způsobit jizvení, a následně až nezvratnou ztrátu zraku. Pásový opar může zasáhnout i oblast uší. Dojde tak k narušení sluchu a rovnováhy. Výjimečně virus postihuje nervová vlákna zasahující do dutiny ústní, kdy bolest vystřeluje přímo do zubů.
Prevence
Ani v době moderní medicíny lékaři přesně nevědí, co je faktickou příčinou tohoto kožního onemocnění. Obecně je vhodné mít pestrý jídelníček a dodržovat zásady zdravého životního stylu. Lidé by měli dostatečně odpočívat a spát. Kvůli celkové únavě se totiž u nás může projevit řada komplikací. Na místě je neustálé posilování imunity a také se moc nestresovat.
Jak je to s nošením oblečení a opalováním se na sluníčku, když máme pásový opar, si poslechněte ze záznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.