Ptačí svět očima fotografa: Někteří se páří v misionářské poloze a pijí mléko
Procestoval skoro 90 zemí všech 7 světadílů. Společným jmenovatelem jeho cest bývají ptáci. Tomáš Grim je totiž freebird. Česky ptáčkař na volné noze.
„Obnáší to, že za to nedostanu žádný pravidelný plat. Fotím, píšu, přednáším o ptácích. Nejsem moc systematický. Spíš tak různě bloumám a když na něco narazím, tak fotím. Málokdy plánuju dopředu. Nechávám to autenticky vyplynout z jedinečné situace,“ popsal svůj přístup.
Všechno vlastní
Jeho jméno byste jako spoluautorské našli v knize o kukačce, která vyšla ve čtyřech jazycích a získala prestižní britskou cenu Nejlepší ptačí kniha roku. Nově mu teď vychází publikace Ptačí svět očima fotografa. „Ta pokrývá všech 7 kontinentů a najdete v ní různé speciality jako třeba jediný ptačí druh, který se páří v misionářské poloze anebo jediný ptačí druh, který pije mléko. Jsou tam fotky od nejznámějších druhů po úplné rarity, které vidělo pár lidí na světě.“
Čtěte také
Grim nerad píše a mluví o věcech, které nezná z první ruky. „Jedna věc je napsat článek a vzít si k němu fotku ze Shutterstocku, kde ani netušíte, jak vznikla, kdo ji vyfotil, za jakých okolností. Nemáte k ní příběh. Když použijete vlastní fotku, znamená to, že jste byli na místě, viděli jste to, můžete tam dodat něco osobního, což má podle mě dost velkou sílu.“
Drží dokonce český národní rekord, když pozoroval 4 500 ptačích druhů a získal několik 1. míst v našich i mezinárodních bird(watch)erských žebříčcích. „Kolébkou birdwatchingu neboli ptáčkaření je Velká Británie. Tam jich jsou miliony. V Česku podobných bláznů bude pár tisíc, v tvrdém jádru pak pár desítek lidí.“
Žádaný vědec
Jako jediný český badatel je Grim od roku 2017, kdy začal vycházet, každoročně na stanfordském seznamu nejcitovanějších vědců světa v celoživotních i výročních kategoriích behaviorální vědy a ornitologie. „Pro mě to bylo velké překvapení, když mi před pár lety můj bývalý student poslal gratulaci. Odpověděl jsem mu, že se nejspíš spletl, že ta zpráva musela patřit někomu jinému. Pak se ukázalo, že to nebyl omyl. Je to samozřejmě pro mě velká čest, protože jde o docela sofistikované hodnocení.“
V roce 2015 se stal profesorem. Mělo to vliv na ptáčkaření? „Vůbec ne. To jsou dvě naprosto odlišné kategorie. Biologie nebo ornitologie jsou věda. Chodíte do práce, sbíráte data. Většinu času ornitolog tráví u počítače, analyzuje, dělá statistiku, píše články, hádá se s recenzenty, bojuje o granty. Nic z toho běžný ptáčkař nedělá. Ten prostě jde do terénu, kochá se ptáky. Je to hobby, rekreace.“
Líný jeřáb
Zcestovalý Tomáš Grim má přehled samozřejmě i o různých krajových perličkách. „Konkrétně v Pardubickém kraji bych doporučil Bohdanečský rybník, jeřáby. V posledních letech jich tam zimuje víc a víc. On je to jinak tažný pták, ale pravděpodobně v souvislosti se změnou klimatu bude línější, netáhne na zimoviště a zůstává tady.“
Dává ornitolog ptákům do krmítka? Co ho technicky nejvíc při focení překvapilo? A kdy se setká se čtenáři? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Když se otevřou nebesa, dá se natočit něco neskutečného, pochvaluje si režisér Marián Polák
Natočil první celovečerní film o české přírodě, který běžel v kinech. Režisér Marián Polák ale tvrdí, že jeho profese je hlavně o stovkách hodin čekání na záběr.
-
Exotika za vaším domem? Planeta Česko ukazuje přehlíženou krásu
V tomhle filmu hrají jenom zvířata. Jeho režisér Marián Polák se narodil ve Svitavách a žije v Opatově. Točil právě tam, kde to nejlépe zná. Ale taky jezdil po republice.
-
Planetu Česko střídají Jeseníky. Filmaři odmítli ochočená zvířata
Nic moc se od ní nečekalo, ale postarala se o poprask. Úspěch filmové Planety Česko překvapil spoustu lidí včetně jejího režiséra Mariána Poláka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.