Rok od zápisu. Hledače památek UNESCO suplují v Kladrubech domácí turisté

7. červenec 2020

Byla to loni v létě velká sláva. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem se dostala na prestižní seznam UNESCO. Hladové cestovatele ale letos zbrzdila pandemie koronaviru.

„Návštěvnost zatím není taková. Teď už se turisté zase pomalu vracejí. Hřebčín se částečně otevřel v červnu a kompletně o prázdninách. I v Kladrubech čekáme hodně hlavně českých turistů. Vynahradí trochu nižší počet lidí, kteří cíleně vyhledávají památky UNESCO. Cestování zůstává omezené,“ připomíná kladrubská starostka a hipoložka Lenka Gotthardová.

Hřebčíny, hřebčince, jízdárny

Chov koní má na našem území dlouhou tradici. Kromě starokladrubského koně se týká i koně Kinského anebo českého teplokrevníka. Hřebčín v Kladrubech založil už císař Rudolf II. „Významný v tomto ohledu byl taky otec Marie Terezie, tedy Karel VI., který se podílel na zvelebení hřebčína. Samotná Marie Terezie vydala patent pro zlepšení chovu koní. Její syn Josef II. začal zakládat takzvané hřebčince. Šlo o takzvaný zemský chov.“

Kromě panovníka se koním věnovala taky třeba šlechta. „Díky ní rostly krásné stáje a jízdárny, což představovalo velmi důležitý doplněk k celému panství,“ připomíná Gotthardová. Víc řekne 22. září na pardubické besedě. To bude součást akce Evropské město koní.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související