Sídlo továrníka i expozice dělnického hnutí. Příběh Budigovy vily ve Svitavách
Vila Johanna Budiga, ve které sídlí Městské muzeum a galerie ve Svitavách, si zvnějšku zachovala svoji původní podobu. V interiéru byste ale příliš historických stop po původních majitelích nenašli.
Kdysi vilu obklopovala pěstěná zahrada a krásná Jižní alej. Dnes v těsné blízkosti Budigovy vily prochází frekventovaná komunikace Máchova alej. Uvnitř domu ale najdete klid a také celou řadu zajímavostí. Muzeum má své stálé expozice, může se pyšnit zrestaurovaným ikonickým betlémem a pořádá nejrůznější výstavy. Dozvíte se tu ale také o historii významných svitavských domů.
Vilu si na počátku 90. let 19. století nechal postavit svitavský továrník a politik Johann Budig (1832–1915). Stavitel Johann Bier dům dokončil v roce 1892. Je to volně stojící jednopatrová budova se dvěma připojenými křídly k dvornímu průčelí, jejíž fasádu zdobí světle glazované cihly.
Jde o jednu ze dvou rodinných rezidencí Johanna Budiga, druhá vila se nachází v dnešní Dimitrovově ulici a je sídlem okresního soudu. „Domy vycházejí z dobové obliby tzv. norimberské neorenesance. Pro ni byly typické právě cihelné obklady průčelí a strmé štíty, doplněné atikami, věžičkami a pilířky,“ vysvětluje historik Pavel Panoch z Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Úspěchy v obchodě i politice
Johann Budig byl podnikatel německé národnosti, starosta a mecenáš města Svitavy a také poslanec Říšské rady. Pocházel ze skromných poměrů. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Moravské Třebové pokračoval studiem práv ve Vídni. Rodinná tragédie, kdy mu zemřel starší bratr, ho ale přivedla zpět. Ve Svitavách založil bavlnářskou firmu Budig & Co., později Johann Budig & Söhne. Dařilo se mu. Získal lukrativní zakázky pro rakouskou armádu a podnik založil také v uherském Debrecíně.
Johann Budig zaměstnával v tkalcovně a prádelně více než sto lidí a působil také v komunální politice. Nejdříve jako člen obecní rady později jako starosta Svitav. Johann Budig se zasloužil se o železniční spojení mezi Svitavami a Poličkou, získal peníze na stavbu nemocnice, postavil elektrárnu a obnovil zchátralý hotel Městský dvůr. Řízení firmy po jeho skonu převzali synové Maximilian a Friedrich Budig.
Sídlo muzea
Rodině Budigů vila patřila do konfiskace roku 1945, posledním majitelem byl dr. Max Budig. V dubnu roku 1947 bylo ve vile na Smetanově náměstí slavnostně otevřeno nové městské muzeum. V 60. letech byla ale muzejní budova v žalostném stavu. Konstrukce byly napadeny dřevokaznou houbou a oprava objektu trvala až do roku 1969. Tehdy byly sbírky deponovány na jiných místech a také v nevyhovujících podmínkách, část byla dokonce rozprodána.
V roce 1976 bylo v nové přístavbě budovy zřízeno Okresní muzeum dělnického hnutí. V roce 1990 se statut muzea změnil na Výstavní galerii ve Svitavách a od roku 1991 Městské muzeum a galerie ve Svitavách. Jeho sbírky jsou zaměřeny na dokumentaci řemesel, regionálního umění a prací techniky. Poslechněte si audio. Kapitoly historie svitavského muzea přibližuje kurátorka Blanka Čuhelová.
Související
-
Ke stavbě stačily dva roky. Vila Julia Langra ve Svitavách patří k nejkrásnějším domům našeho kraje
Langrova vila byla kdysi reprezentativním soukromým sídlem, desítky let už slouží veřejnosti. Po schodech lidé stoupají s obdivem. Interiér domu je skutečně výjimečný.
-
Postavena, zabavena, vzkříšena. Schejbalova vila v Chocni je plná příběhů
V zahradě si sedí jako těžký dort. Tak architekt David Vávra charakterizoval známou choceňskou vilu. V poklidu si sedí dál, jen její okolí se tak trochu proměnilo...
-
Vosáhlova vila v Dašicích působí jako malý zámek
Přestože se Vosáhlova vila stala v roce 1958 kulturní památkou, desítky let chátrala. Opět by ale měla získat důstojnou podobu, jakou ji vtiskl známý architekt Jan Vejrych.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
