Svátky jara ve znamení líhnutí kuřat. Proč je někdy více kohoutů a jindy slepiček?
Proč se někdy vylíhne více kohoutů a jindy zase více mladých slepiček, to se ještě nikomu nepodařilo rozluštit. Neví to ani předseda chovatelů ze Svinčan na Pardubicku Josef Blažek.
Staří chovatelé sice tvrdili, že když je vejce špičaté, bývá z toho kohout a z kulatého kuřice. Ale podle pana Blažka to tak není. „Značil jsem si to a není to pravda. Vloni jsem líhnul první várku a měl jsem sedmdesát procent kohoutů. Za deset dní byla další várka a vylíhlo se pro změnu sedmdesát procent slepiček.“
I starší líheň prokáže dobrou službu
Pokud chcete kuřátka, nemusíte mít svoje hejno s kohoutem. Můžete si vajíčka sehnat i od jiného chovatele. Ale pozor, vejce určená k líhnutí musí být čerstvá, nesmí být starší 14 dnů. Jinak líhnivost klesá nebo úplně zanikne.
Chovatel Josef Blažek má několik líhní a dolíheň. Chovu drůbeže se věnuje už čtyřicet let. Vysvětluje, jak celý proces probíhá: „Vejce jsou v líhni 21 dní. Poslední tři dny už by se nemělo s vejci hýbat. Když se kuřátka začnou líhnout, tak je to takové nečisté, všude je chmýří. To se dostává na ventilátor a topná tělesa. Proto používám starou kulatou líheň Biosku, která je plechová a plastová. Tam ten ventilátor není, líp se to udržuje. I tato starší líheň mi vyhovuje a výsledky jsou dobré.“
Samozřejmě existují moderní líhně s ventilátorem a přesnou teplotou. Podle chovatele Blažka se ale tyto líhně hůře udržují.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
