Svitavy. Místo, kde si porozumí všechny národy světa

11. leden 2020

Neumíte cizí jazyk? Dveře do světa vám může otevřít esperanto. Jak na to, vám poradí v jediném muzeu esperanta v Česku. Najdete ho ve známé Červené knihovně.  

V Ottendorferově domě ve Svitavách, kde sídlí Muzeum esperanta, se dozvíte vše o historii tohoto mezinárodního jazyka, klubech esperantistů a jejich setkáních. Muzeum esperanta je pobočkou svitavského Městského muzea a galerie a zároveň oficiálním sídlem Českého esperantského svazu.

Muzejní expozice, kterou si první návštěvníci prohlédli v roce 2008, je umístěná v přízemí Ottendorferova domu a vévodí jí busta Ludvíka Lazara Zamenhofa, tvůrce esperanta. V muzeu se dozvíte nejen o vniku a historii esperantského hnutí u nás a v zahraničí, ale také jaké jsou možnosti praktického využití esperanta jako univerzálního jazyka, který mohou používat lidé po celém světě.

Prostor Muzeu esperanta v Červené knihovně

V expozici se můžete seznámit s literaturou přeloženou do esperanta přeložená, ať už z češtiny nebo cizích jazyků. V současné době je ve fondu knihovny přibližně 18 tisíc titulů v esperantu. O vznik muzea se zasloužil především velmi aktivní Klub přátel Esperanta ve Svitavách. Existuje přes osmdesát let.

„Ve Svitavách žije 12 aktivních esperantistů, další členové klubu dojíždějí a pomáhají nám při všech aktivitách,“ vysvětluje iniciátorka vzniku Muzea esperanta Libuše Dvořáková. „Náš klub patří k nejaktivnějším v Česku. Jednak spravujeme muzeum, ale pořádáme celou řadu programů, jako například Marcipánové Vánoce nebo dny otevřených dveří. A také esperanto vyučujeme, a to ve třech kurzech pro dospělé.“  

Jak vzniklo esperanto?   

Esperanto vytvořil lékař a filolog Ludvík Lazar Zamenhof. Narodil se 15. prosince 1859 v polském Bialystoku, který byl tehdy součástí Ruska. Jeho rodným jazykem byla ruština a jidiš. Jazykové nadání zdědil po svém otci, učiteli jazyků. Ludvík se naučil polsky, německy, ovládal francouzštinu, latinu, řečtinu i hebrejštinu. O vytvoření umělého jazyka začal přemýšlet už v době gymnaziálních studií ve Varšavě.

Ludvík Lazar Zamenhof, tvůrce esperanta

První verzi svého univerzálního jazyka představil Ludvík Zamenhof přátelům na oslavě svých devatenáctých narozenin. Jeho otec si ale přál, aby se mladý Ludvík věnoval serióznějším věcem, a tak mu v jeho snažení bránil. Na projektu pak mladý Zamenhof pokračoval při studiu medicíny. První učebnici mezinárodního jazyka, zvanou jako „La Unua Libro“ - „První kniha“, vydal v roce 1887, a to pod pseudonymem Doktor Esperanto - Doktor Doufající. Teprve později se právě tohle slovo začalo užívat pro označení jazyka.

V roce 1890 vydal František Vladimír Lorenc (1872-1957) v Pardubicích učebnici esperanta pro Čechy. Nadaný lingvista později odešel do Brazílie, kde působil jako farmář, tlumočník, učitel, ředitel školy a také lékař. V červenci 2018 byla na jeho počest přejmenována knihovna ve Vrdech u Čáslavi, v jeho rodném kraji.

Bonan tagon, kiel vi fartas? Bone!

Dobrý den, jak se vám daří? Dobře! Esperanto je nejrozšířenější projekt mezinárodního umělého jazyka. Odhaduje se, že se jím na světě domluví přibližně dva miliony lidí. Esperanto je snadný jazyk, bez větších rozdílů mezi psanou a fonetickou formou a bez gramatických výjimek.

Hoši od Bobří řeky Jaroslava Foglara v esperantu

Slovní zásoba esperanta pochází hlavně ze západoevropských jazyků. Připomíná italštinu, ale větnou stavbou má esperanto podobné rysy také se slovanskými, ugrofinskými nebo dalšími východními jazyky. Esperanto se používá ve více než stovce zemí světa. To, co je pro esperantisty velmi typické, je chuť vzájemně se přátelit, setkávat a také cestovat.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.