Ve sklepení Mydlářovského domu byla lednice z 16. století
Jedním z typických symbolů Chrudimi je věž v podobě minaretu, která patří Mydlářovskému domu. Žily v něm generace bohatých měšťanů a prošly jím také statisíce turistů. Mydlářovský dům je totiž výjimečný a každého překvapí.
Labyrint schodišť, věžička se studnou, ale také kašpárkové z celého světa nebo mandaríni Orientu. Mydlářovský dům je pro dnešní návštěvníky zkrátka velmi magický. Sídlí v něm Muzeum loutkářských kultur s největší expozicí loutek v Česku. Samotný dům má ale velmi bohatou historii a nezaměnitelnou architekturu. Vyrostl na gotických základech někdejšího domu v Kraví, dnes Břetislavově ulici.
Každý metr dobrý
Město Chrudim bylo založené ve druhé polovině 13. století, v době hromadného zakládání měst králem Přemyslem Otakarem II. Tehdy byly domy v Chrudimi patrové a ze dřeva, se zahloubeným suterénem. V průběhu 14. století a po velkém požáru města už dochází k výstavbě kamenných domů.
„Městský prostor byl velmi drahý. Měšťané se na úzkých středověkých parcelách snažili získat a využít každý metr. Měli tak v podstatě dvě možnosti. Buď stavbu vyhnat nahoru do patra, nebo ji hloubit dolů, do podzemí,“ vysvětluje archeolog Regionálního Muzea v Chrudimi Jan Musil. V historické části Chrudimi se tak můžeme setkat s velmi hlubokými sklepy, které mají většinou dvě patra. Takové je i sklepení Mydlářovského domu.
Jedno patro nestačí
Už při cestě do prvního podzemního podlaží Mydlářovského domu můžete narazit na kamenný portál z období gotiky. „Renesanční Mydlářovský dům stojí na místě zbouraného gotického domu,“ dodává Jan Musil. „Horní sklep pochází už z 15. století. O jedno století později se ale jeho majitelé snažili dům zvětšit do hloubky, takže vykopali ještě jeden sklep směrem dolů. Nejspodnější sklepení je tedy mladší,“ říká archeolog Musil.
V šestnáctém století dochází k obrovskému rozmachu města. „Máme doloženo velké množství soukeníků a také bohatých, právovárečných domů. Sklepy tak sloužily jako skladiště piva, ale také vína a samozřejmě dalších potravin. Byly to zkrátka první lednice. Sklepení bylo současně i jakýmsi trezorem, lidé si tam ukládali cenné věci,“ dodává Jan Musil.
Studna v prvním patře
Dům poblíž chrudimského náměstí koupil v roce 1571 mydlář a svíčník Matěj Mydlář. Inspirovala ho italská renesance a dům si nechal zásadně přestavět. Objekt má ve dvou patrech lodžie o pěti obloucích s toskánskými sloupy. Na čelní stěně najdete reliéfy stojících a ležících postav, personifikace zbožnosti, spravedlnosti nebo také války a lásky. Dalším ozdobnými motivy je hlava šaška, býka, sovy nebo jelena. Třetí, původně kamenná galerie, byla vyměněna za dřevěnou.
Mydlářovský dům měl několik studní. Nejvýraznější je studna v prvním patře, umístěná ve speciální věžičce. Pochází z 16. století, dodnes je funkční a je v ní voda. Studna je hluboká až na úroveň řeky Chrudimky. V přízemí domu se nachází středověká až raně novověká jímka. Na dně je zahloubená do skály a její délka je přes 9 metrů. Archeologové v ní nalezli železné předměty, kachle nebo keramiku z období 14 až 16. století.
Minaret nad Chrudimí
Stavba minaretu, vlastního dvojvěží, se přičítá Danielu Mydlářovi, kterému jeho otec Matěj Mydlář v roce 1577 dům přenechal. První věž je pětiposchoďová, druhá věž z východní strany ji přesahuje a je zakončena tvarem minaretu s osmi malými okny. Jak se v Chrudimi traduje, měla sloužit k astronomickým pozorováním. Posledním majitelem domu z rodu Mydlářů byl pravnuk Matěje Jan František Mydlář. Poslední majitelka Mydlářovského domu byla Marie Kozlanská, která ho v roce 1952 odkázala obci.
Od roku 1972 v domě sídlí Muzeum loutkářských kultur, které později získalo i sousední domy. Expozice vás provedou nejen historií českého loutkářství, kočovných loutkářů a rodinných divadel, ale také seznámí s loutkami Indonésie, Indie, Japonska nebo Číny.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
