Víte, co jsou to šmorny? Magdalena Dobromila Rettigová napoví

„Šmorn je spíše forma trhance, dělá se nasladko i naslano. Na Smetanově náměstí v Litomyšli ho můžete ochutnat. Právě knedlíky budou po celý víkend kralovat tomuto festivalu dobrého jídla. A samozřejmě nebudou chybět ani omáčky,“ uvedla organizátorka Ivana Voříšková.

Svíčková na smetaně, kde jinde než na Smetanově náměstí

V sobotu 20. května v pravé poledne můžete na Smetanově náměstí ohodnotit různé vzorky svíčkové, kterou vyrobili přihlášení kuchaři. Návštěvníci dostanou kartičku, na kterou budou zapisovat body podle toho, jak jim ten který vzorek zachutná.

Toulovcovo náměstí provoní guláš

Vaření kotlíkového guláše je už tradiční záležitost, kam se hlásí celé skupiny lidí, je to recesistická akce s převleky a legrací. Když se v sobotu přijedete podívat do Litomyšle na Toulovcovo náměstí, určitě se pobavíte a navíc si pochutnáte.

Bábovka na neděli

Pokud jste spíš na sladké, přijďte na Smetanovo náměstí v neděli 21. května. A pokud si myslíte, že právě vaše bábovka je nejlepší, přineste ji mezi 11. a 12. hodinou s sebou do infostánku. Bábovku je možné pocukrovat až na místě, aby neztratila svou krásu. Vyhlášena bude nejhezčí, nejchutnější a celkově nejlepší bábovka.

Nejen kuchařka, ale i spisovatelka a vlastenka

Magdalena Dobromila Rettigová nebyla jen výborná kuchařka, ale také národní buditelka. „Její manžel byl také velkým vlastencem a svou ženu podporoval, v té době to bylo velmi pokrokové myšlení. Oba si přidali ke svým jménům ještě česká Sudiprav a Dobromila. Manžel Rettigovou velmi podporoval i ve spisovatelské činnosti. Psala básně, divadelní hry, domů si zvala mladé dívky, které vzdělávala. Neučily se jen vařit a vést domácnost, ona je učila i lásce k literatuře, četly české básně,“ říká Renata Kmošková z Regionálního muzea v Litomyšli.

Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové v Litomyšli|foto: Jana Bisová

Manželé Rettigovi se stěhovali po celých východních Čechách, žili v Ústí nad Orlicí, v Rychnově nad Kněžnou atd. V Litomyšli Magdalena Dobromila prožila svých posledních jedenáct let. Je tam i pohřbena. V Regionálním muzeu v Litomyšli si můžete prohlédnout největší sbírku její pozůstalosti v republice.

Listujeme kuchařkou Magdaleny Dobromily Rettigové

Domácí kuchařka vyšla poprvé v roce 1826. Magdalena Dobromila položila základy utváření kuchařských knih, od polévek přes hlavní jídla až po zákusky. Od té doby se to nezměnilo. Překvapivé je, že už v 19. století se vařilo z chřestu, artyčoků, lidé znali ananas, ústřice, cukr z cukrové řepy už se také dostával do kuchyně a začal se používat. Vařily se samozřejmě kynuté knedlíky a knedlíky ze zemčat, tedy brambor. Častým jídlem byly škubánky. Moučná jídla se vařila většinou během týdne, aby se rodina zasytila.