Východočeské muzeum v Pardubicích vánoční pohlednice sbírá i vydává
V Pardubicích je uložená největší sbírka pohlednic v Česku, může jich být okolo půl milionu. Jak se v průběhu více než sta let proměňovaly vánoční motivy?
Filokartistická sbírka Východočeského muzea se rozrůstá už od dob jeho založení a nabízí zajímavý pohled do historie. Najdete v ní zkrátka vše, co si lze s pohlednicemi spojit. Jsou to historicky první korespondenční lístky, zdobená a umělecky zpracovaná přání přelomu 19. a 20. století, pohlednice z období světových válek, stejně jako ty propagandistické ze 40. a 50. let a období socialismu. Muzeum sbírku ale stále rozšiřuje také o současné pohlednice.
Nestarší vánoční pohlednice v muzejní sbírce pochází z doby zlaté éry pohlednic. Zobrazuje anděla s rozevlátými vlasy a ženskými rysy. Byla vydaná v roce 1898. „Krásně ukazuje výborné umělecké zpracování nádherných litografií, které byly většinou ručně kolorované, v duchu secesní estetiky. Ta pohlednice má na lícové straně zároveň prostor pro text, protože tehdy se ještě text psal na přední stranu,“ přibližuje kurátor filokartistické sbírky Matěj Bekera.
Také na počátku 20. století a ještě v období první republiky byly pohlednice malými uměleckými díly a lze z nich vyčíst vřelá vánoční přání a pozdravy. „Mezi nimi najdeme i ty výjimečné, jako je například černobílá fotografie, bromografie, kam se dopisoval text. Je to přání šťastného a veselého Nového roku z válečné fronty. Na pohlednici z roku 1917 zdraví své příbuzné vojáci, kteří svátky tráví na frontě v rumunských Karpatech.“
Už v době první republiky si lidé oblíbili pohlednice s obrázky známé malířky a ilustrátorky Marie Fischerové Kvěchové. Jedna z nejstarších zobrazuje dítě, andělíčka u vánočního stromečku a pochází z roku 1920. „Děti, to byl takový hlavní motiv její tvorby, Marie Fischerová Kvěchová byla velmi oblíbenou autorkou po celé období první republiky, ilustrovala nespočet dětských knih i v poválečné éře,“ říká Matěj Bekera.
Vánoční klasika
Poetiku Vánoc má většina lidí spojenou půvaby ladovské zimy. Obrázky Josefa Lady na pohlednicích začínají být primárně populární až po druhé světové válce a scenérie zasněžené vesnice s kostelíčkem dominují celé éře socialismu. Vánoční přání s motivy Ladových kreseb a maleb si lidé posílají dodnes, vždy patřily k těm nejoblíbenějším.
Pamětníci si určitě také vzpomenou na oblíbené mrkací pohlednice 70. a 80. let minulého století. „Na pohlednici z roku 1970 od ilustrátorky Evy Havlíčkové například kapr mrká z vany na číhající kočku. Byla to možnost, jak pohlednice oživit, přiblížit je dětem, protože pro normalizační období byla spíše typická ta klasická zátiší s vánoční koulí, věncem nebo svíčkou,“ podotýká Matěj Bekera.
„Aby naše sbírka neustrnula v minulosti, sbíráme samozřejmě také současné pohlednice. Návštěvníci muzea si na pardubickém zámku mohou koupit nebo při adventních prohlídkách získat pohlednice, které jsme jako muzeum vydali. Například ta loňská z roku 2024 je milou koláží fotografie zimního pardubického zámku s litografií, která naopak vychází z těch tradičních pohlednic přelomu desátých a dvacátých let 20. století a jsou na ní chlapec a dívka u vánočního stromečku,“ přibližuje kurátor Matěj Bekera.
Pohlednice ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích, samozřejmě nejen ty s vánočními motivy, si můžete prohlédnout na prezentačním portálu sbírek Pardubického kraje Klíč ke sbírkám.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
