Vzácní skokani zelení se zabydleli uprostřed zástavby. Přírodní zahrady jsou rájem pro lidi i zvířata
Zahrada Pod břízou v Horním Jelení, zahrada na Korunce v Čermné nad Orlicí nebo zámecký park v Chroustovicích – to jsou místa východních Čech, která veřejnosti po většinu roku zůstávají uzavřená. Skrývají přitom ale mnoho zajímavostí. Výjimečně své brány otevřou 8. a 9. června při příležitosti Víkendu otevřených zahrad.
Důkazem, že přírodní ráj lze vybudovat uprostřed satelitní zástavby, je zahrada Pod břízou v Horním Jelení. Na zhruba 500 metrech čtverečních manželé Malí vysadili ovocné stromy a keře, okrasné rostliny i zeleninu. Ze zahrady tak téměř není vidět na okolní domy.
Přívětivé prostředí zahrady ocenily i žáby. „Jezírko je tady deset, dvanáct let. Žáby přišly samy asi druhým rokem. Kupodivu tam máme i skokany zelené, kteří patří mezi ohrožené druhy,“ popisuje Pavel Malý. Dalšími obyvateli zahrady jsou slepice, králíci a kočky.
Zahrada na jedničku
Za domem Petry Formánkové na Korunce v Čermné nad Orlicí se nachází přírodní ukázková zahrada. „Měla by lidem ukazovat, jak by mohla přírodní zahrada vypadat, jaká by měla mít stanoviště a hlavně jaké způsoby hospodaření jsou šetrné k přírodě,“ vysvětluje zahradnice.
Základní kritérium přírodní zahrady je nepoužívání chemických hnojiv, minerálních rozpustných sloučenin, postřiků proti škůdcům a rašeliny, která je neobnovitelným zdrojem. „Přírodní zahrada by měla mít různorodá stanoviště, aby podporovala biodiverzitu. To znamená co nejširší možné spektrum přirozeně se vyskytujících živočichů,“ pokračuje Petra Formánková.
V zahradě na Korunce jsou suché kamenné zídky, kde se daří ještěrkám, vlhké zarostlé části lákají vodomilné živočichy a nesekaná louka poskytuje útočiště například hmyzím zástupcům. „Přírodní zahradu můžete vytvořit i za domem v městské zástavbě. Nejde o rozlohu, ale o to, že ji uděláte přátelskou pro živočichy,“ láká k této zálibě zahradnice.
Baroko za plotem
Zámek s přilehlým parkem v Chroustovicích momentálně slouží potřebám odborného učiliště, proto je celý areál veřejnosti nepřístupný. Z hlavní silnice je vidět pouze malá část zahrady. Nejreprezentativnější a nejrozsáhlejší část je za zámkem. „Zahrada tu byla zřízená postupně kolem roku 1780. Řídí se přísnou barokní kompozicí. To znamená, že je úhelně orientovaná, jsou tu křížem uličky a důmyslná síť pěšin,“ popisuje Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Na co si dát pozor při budování nové zahrady? Jak probíhá zahradní terapie? A k čemu v zahradě chroustovického zámku sloužilo rozsáhlé pískoviště? Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Hadi, ještěrky, žáby a ptáci jsou pro zahradu pravým pokladem
Proč bychom měli lákat na vlastní zahradu hady nebo žáby? Hbitá ještěrka určitě přispěje ke kráse naší zahrady, ale hlavně pomůže v hubení škůdců, takže nebudete p...
-
Když si místo bazénu pořídíte jezírko, příroda přijde za vámi
V počtu bazénů jsou Češi v rámci Evropy na špici. Čím dál oblíbenější jsou ale také zahradní jezírka. Ta už dávno neslouží jen jako okrasný prvek.
-
Jedinou gotickou zahradu ve střední Evropě objevíte na Svojanově
Svojanov patřil k nejvýznamnějším českým hradům. V 15. století si jeho majitelé dopřáli na svou dobu luxus. Na kopci si vybudovali zahradu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
