Jana Trejtnarová je lesní správkyní 12 revírů

Jana Trejtnarová je lesní správkyní prostoru o katastrální výměře 84 tisíc hektarů, od Litomyšle po Pastvinskou přehradu. Její práce je dnes více administrativní, než by si přála. Za svůj život prošla několika polesími a mnoha profesemi, od lesa se ale nikdy příliš nevzdálila.

Jana Trejtnarová ještě pamatuje časy, kdy na polesí měli vlastní koně, pro které sušili seno, a kteří denně tahali dřevo z lesa. Dnes je koní i dřevařů velký nedostatek, technika je zvlášť ve složitých terénech nedokáže nahradit. 

Sucho a kůrovec

Suché roky a kalamitní rozšíření kůrovce změní českou krajinu. S největší pravděpodobností dojde k rozsáhlé likvidaci lesních porostů. Jana Trejtnarová už podobnou situaci zažila v osmdesátých letech při odlesnění hřebene Orlických hor. Tenkrát  kvůli východočeským uhelným elektrárnám došlo k tak závažnému poškození životního prostředí, že se na hřebenech objevily až 15 hektarové holiny. 

Jana Trejtnarová prohlíží strom napadený kůrovcem|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Nedostatek pracovních sil brzdí likvidaci kůrovcem zasažených stromů. A stejně tak odbyt vytěženého dřeva. Jeho cena je nyní velmi nízká, trh je kvůli větrným kalamitám, kůrovci i suchu přesycen. Pro vlastníky jsou dnes lesy velkou zátěží. 

Bez lesa by to už nešlo

Jana Trejtnarová se už dnes jako šéfová lesní správy Lanškroun podívá do lesa jen tak třikrát, čtyřikrát do týdne. Ale do lesa si klidně zajde i o víkendu. "Stejně se ale dívám, kde nám rezatí kůrovcový strom, nebo kde je potřeba vyspravit cesty," směje se lesní správkyně.

Lesní správkyně Jana Trejtnarová při obchůzce polesí|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Bez lesa si svůj život už neumí moc představit. A na otázku, zda jí po těch desetiletích strávených mezi stromy ještě les voní, odpoví: "Samozřejmě, že voní! Vůně lesa je jedinečná a nedá se ničím nahradit!"