14 Nejlepších tuzemských desek roku 2014 (druhá část)
Monkey Business, Mucha, Načeva a Justin Lavash, Never Sol, Prago Union a Vladivojna la Chia
Přinášíme druhou část našeho přehledu nejlepších alb roku 2013. Některé desky bychom do našeho přehledu rádi zařadili, ale z nejrůznějších příčin jsme je (ještě) neslyšeli. To platí pro Burianův multimediální projekt zmodernizovaných lidovek Bohemia, sólovku klavíristky Beaty Hlavenkové, živák její spoluhráčky Lenky Dusilové i poslední desku Sto zvířat. Řada alb skončila těsně pod čarou a do finálního výběru se nedostala. To je případ společného alba Marty Töpfferové a Tomáše Lišky, debutů olomouckých Nylon Jail a pohrobků Navigatos Android Asteoird, nevešla se sem ani sólovka kapelníka Květů Martina Kyšperského, kompilace Hity & City Tata Bojs i nekonvenční album kvartetu Vložte kočku.
Na koho se naopak štěstí usmálo?
Monkey Business - Happiness Of Postmodern Age
Příchod jara jsme oslavili s novou deskou Monkey Business, která dostala název Happiness of Postmodern Age. „Mankáči“ na ní plynule navázali tam, kde před čtyřmi lety na Twilight of Jesters skončili. Zatímco na koncertech je to skutečná kapela z masa a kostí, desky jsou v poslední době záležitostí Romana Holého a jeho pečlivé studiové práce. Holý si za ty roky vypracoval rozpoznatelný rukopis, ve kterém je místo na různé funky a disko inspirace, aktuální deska má místy blízko i k hiphopu (viz nesmírně zábavná spolupráce s třemi rappery v Rockin´ At The Lobby Bar) a folku, který přináší hostující americká písničkářka Joan Baez.
Mucha - Slovácká epopej
Projekt Mucha vznikl kolem kyjovské písničkářky Nikoly Muchy. Nikola, která od patnácti let fungovala jako sólová a poněkud přisprostlá písničkářka, si přizvala trio ošlehaných hudebníků: Martina Evžena Kyšperského z Květů, Petra Zavadila z Těch Syčáků a Štěpána Svobodu z Budoárů. A vznikla femipunková Mucha, která je tak trochu punk, trochu folklór a špetka feminismu. Nikoliny texty jsou převážně o těžkém životě žen, poukazují na neschopnost a nezodpovědnost dnešních mužů, hygienu ústní i jinou. Ale nejde o jedovaté feministické lamentování, spíš povzdech, jak by ten současný svět mohl vypadat. Navíc se Nikola věnuje i jiným tématům – mezilidským vztahům, sociální kritice, rómské problematice, náboženství. Mezi náměty ale nechybí ani banální recept na guláš. Mucha a jejich debut Slovácká epopej je deska, kterou tuzemská hudební scéna potřebovala jako sůl.
Načeva a Justin Lavash - Milostný slabiky
Občas nepotřebujete horu nástrojů, desítky muzikantů, abyste natočili dobrou desku. Někdy stačí „pouhý“ návrat k samotným kořenům hudby a vsadit na jednoduchou kombinaci lidského hlasu a akustické kytary. Rčení „v jednoduchosti je síla“ je na albu Milostný slabiky dua Monika Načeva – Justin Lavash dotažené k dokonalosti. Deska je presentována jako sedmá studiová deska Moniky Načevy, ale je to Lavash, který si pro sebe tentokráte uzmul hlavní roli. Může za to vskutku novátorská hra páně Lavashe na kytaru, jež na svůj nástroj kouzlí jako Messi s balónem. Přesto se mu daří kočírovat svou exhibici (co všechno se dá na kytaru ještě zahrát) a drží se zadané formy a plně slouží celku – písničce. A textu. Načeva tentokráte po Jáchymu Topolovi a dekadentních básnících vhodně sáhla po verších své vrstevnice Sylvy Fischerové.
Never Sol - Under Quiet
Jedním z objevů roku 2013 byl jednočlenný projekt Never Sol, který debutoval deskou Under Quiet. První ohlasy hovořily málem o národní senzaci a události div ne světového významu. Jisté je, že dvanáctka převážně baladických písní představuje zpěvačku Sáru Vondráškovou jako skutečný skladatelský talent. Deska v produkci Honzy Muchowa zaujme na první poslech svébytnou kombinací elektroniky a živých akustických nástrojů, stejně jako neotřelou a zajímavou prací s vokálem. „Mouchův“ rukopis je velmi čitelný a i v případě Never Sol rozpoznatelný. Tíživě zneklidňující atmosféra pracující s kontrasty a hutné Muchovowy aranže dělají s alba Under Quiet poměrně obtížně stravitelnou záležitost.
Prago Union - Vážná hudba
Prago Union je ne zrovna typický úkaz na domácí hiphopové scéně. Díky své nadžánrovosti a sdělným textům, se kterými není těžké se ztotožnit, dokáže parta kolem Adama Svatoše zaujmout i širší než jen hop hopové publikum. To dokáže ocenit kvalitní beaty s řadou živých nástrojů i neprvoplánový humor, Prago Union jsou vtipní až v druhém plánu. Všechny jejich desky a platí to i pro poslední Vážnou hudbutrápí silná míra autorovy grafomanie a neuposlouchatelné stopáže, s čímž jde logicky ruku v ruce i opakování témat a vykrádání sebe sama.
Vladivojna la Chia – Šraf
Vladivojna La Chia je těžko uchopitelná osobnost tuzemské scény. Byla protagonistkou ostravské skupiny Banana, s níž vydala 3 CD. Na plodné sólové dráze zaujala tím, že každé její album je zcela jiné – jak Tajemství laptopu, soundtrack ke Hřebejkově filmu Nevinnost tak Bohémy. Zatím poslední Šraf je výsledkem snahy ukázat další polohu Vladivojniny tvorby – elektronickou a taneční tvorbu. Šraf přicházel na svět pomalu, materiál vznikal průběžně od roku 2008 souběžně se skladbami k Bohémám. Písně definitivně uzrály při zpěvaččině pobytu v Americe, kde vznikl nejen název ale i celá dramaturgie. Desku Vladivojna La Chia vydala sama prostřednictvím portálu Hithit, sama byla i producentkou a kromě saxofonu, některých kytar a violoncella nahrála všechny nástroje. Je také výhradní autorkou hudby i těžko definovatelných textů. Podobně emancipovaný je i její nový koncertní program, kdy vystupuje sama – s kytarou, laptopem a kde písně doplňuje recitacemi autorských veršů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.