500 let bez Viléma z Pernštejna. Peníze mu tekly z rybníků

„Vilém přišel do Pardubic v roce 1491 z Moravy, kde už zdědil rodové panství. Stal se z něho dnešními slovy podnikatel, který se rozhodl investovat své nemalé prostředky do rybníkářství. To bylo nejvýnosnějším odvětvím tehdejší doby,“ říká Adolf Vondrka z Rybničního hospodářství Lázně Bohdaneč.

Věděl, co vydělává

Kromě Pardubic si Vilém z Pernštejna vybral ještě Třebíčsko a Hlubokou nad Vltavou. „Dostal právo od krále vyplatit staré zástavy. Na obrovských půdních blocích pak mohl budovat rybníky. Samotné pardubické panství zakoupil do dědičného vlastnictví. Přesunul tam svoje sídlo.“

Adolf Vondrka|foto:Honza Ptáček,Český rozhlas

Z tehdejších „daňových přiznání“ podle Vondrky víme, že šlo o nejbohatší rod v českých zemích. Měl asi třikrát víc majetku než Rožmberkové. Vilém vybudoval taky umělé vodní kanály k napouštění a rozšiřování největších rybníků. Na Pardubicku to jsou kanály tři -Zminka, Halda a Opatovický kanál.

Během třicetileté války došlo k velkému rušení rybníků kvůli přerušení obchodních vazeb. Na Pardubicku ale řada rybníků přetrvala až do 19. století. „Zanikly kvůli válce o Lombardii, kdy rakouské císařství dalo komorní panství Pardubice do zástavy rakouské bance, protože chtělo vyhrát. Ale zástava propadla a banky později majetky rozprodaly. Rybníky se z velké části zalesnily anebo zanikly kvůli pozdějšímu rozvoji zemědělství a dalšího průmyslu.“

Vilém v kostce

Významná osobnost konce 15. a počátku 16. století zemřela 8. dubna 1521. Vilém se dožil vysokého věku. Zastával prestižní úřady u dvora, byl třeba nejvyšším královským hofmistrem a hlavně majitelem rozsáhlých panství od Moravy po jižní Čechy.

Proslul vstřícným vztahem k poddaným anebo náboženskou tolerancí. Svůj majetek i postavení odkázal synům. V samotných Pardubicích kromě jiného přestavbou hradu položil základ renesančnímu zámku.