Alexander Dubček. Do politiky se vrátil až po sametové revoluci
Alexander Dubček byl počat v USA, narozen na Slovensku, vychován v Sovětském svazu a zemřel v Česku. Jeho rodiče, fanatičtí komunisté, s ním v roce 1925 odjeli budovat nový lepší svět do sovětského Kyrgyzstánu. Tenkrát mu byly tři roky. Domů se vrátil jako sedmnáctiletý. Dal se ke komunistům a bojoval ve Slovenském národním povstání. Po válce se stal aparátčíkem a po úspěšném studiu na Vysoké škole při ÚV KSSS začal stoupat ve stranických funkcích.
V lednu 1968 byl zvolen prvním tajemníkem KSČ, protože nejméně vadil. Jeho nerozhodnost si národ vyložil jako socialismus s lidskou tváří. Nesplnil své sliby sovětskému vůdci Brežněvovi, ani se mu nevzepřel. V osudové chvíli hrál mrtvého brouka.Po invazi v srpnu 1968 podepsal ponižující Moskevský protokol a o rok později i nechvalně známý „pendrekový zákon“.
Pak byl odstaven z politiky, do které se zase vrátil po sametové revoluci. Těšil se na post prezidenta, ale nakonec se musel spokojit s funkcí předsedy Federálního shromáždění ČSSR. Při nehodě na 88. kilometru D1 1. září 1992 vyletěl z vozu a přitom utrpěl smrtelná zranění: „U Humpolce v příkrym kopci často bouraj politici...,“ zpívalo se pak v jedné písni.
Související
-
Pavel Kosatík: Dubček byl ve skutečnosti tvrdý aparátník
V čem byl srpen 1969 v kontextu dalšího vývoje pro Československo přelomový?
-
Věřila v komunismus, ne v komunisty. Osudové ženy: Riva Krieglová
Kibuc, komunistický odboj, Osvětim, komunistická perzekuce. Riva Krieglová nebyla jen manželkou výjimečného muže pražského jara 1968.
-
Michail Sergejevič Gorbačov. Muž, který se z prostých poměrů vyšplhal až na nejvyšší post
V úterý 30. srpna 2022 ve věku 91 let zemřel první prezident SSSR a nositel Nobelovy ceny míru Michail Gorbačov. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem 20. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
