Ani spisovatel, ani politik. Jedna z největších soch v kraji je prostě Franta
Je obrovský a zamyšlený. Ten výhled mu ale můžeme závidět. Franta má před sebou Orlické hory, Králický Sněžník i Jeseníky.
Na Hoře Matky Boží u Králík můžete obdivovat barokní areál i moderní umění. Nedaleko známého kláštera totiž stojí skutečně nepřehlédnutelná socha. Její oficiální název je Pozorovatel. Místní mu ale neřeknou jinak než Franta. Ostatně, už na rozcestníku na okraji poutního areálu vás k návštěvě zve směrovka: „Vyhlídka u Franty“.
Nahá mužská postava mezi dvěma stélami je vytesána z pískovce a na Mariánském kopci, ve výšce 766 metrů nad mořem, stojí od roku 2005. Jejím autorem je německý výtvarník Karl Emil Wiele.
Cesta na kopec
Plastika Pozorovatel vznikla v rámci mezinárodního uměleckého sympozia ART EX. Tato výtvarná setkání probíhala v Králíkách mezi lety 2000 až 2005, za účasti mnoha českých i zahraničních výtvarníků. Každý rok byl věnovaný konkrétnímu materiálu, hlavně sněžníkovskému mramoru, do města se ale sjížděli také řezbáři a malíři. Umělecké sympozium ART EX 2005 se odehrávalo ve znamení pískovce. A právě tehdy jednu z plastik vytvořil Karl Emil Wiele. Na Mariánský kopec Pozorovatel doputoval ještě ve stejném roce.
Socha Pozorovatele má nadživotní velikost. Stojí na vrcholu hřebene a se zamyšleným výrazem pozoruje veškeré dění v králickém údolí, tzv. Králické brázdě. Téměř třímetrový muž je obrácený k západu a shlíží k městu Králíky. Před sebou má nejjižnější výběžek Orlických hor, tzv. Bukovohorskou hornatinu, s dominantními vrcholy Buková hora a Suchý Vrch. Za zády Pozorovatele se tyčí Jeseníky a pohoří Králického Sněžníku, se stejnojmenným vrcholem ve výšce 1424 metrů nad mořem.
Autor sochy, Karl Emil Wiele, se narodil v Berlíně v roce 1939. V důsledku válečných událostí vyrostl v Československu a studoval v Praze. V roce 1968 emigroval do NSR. Karl Wiele žije v Dortmundu, částečně ve Vojicích u Hořic. Zúčastnil se mnoha mezinárodních symposií, ať už jako sochař nebo malíř a ve veřejných i soukromých sbírkách se nachází řada jeho prací.
Od Pozorovatele ke klášteru
Mariánskému kopci se kdysi říkalo „Lysá Hora“ a už v minulosti to bylo známé poutní místo. V roce 1696 na vrcholu králický rodák Tobias Jan Becker, svatovítský kanovník a později také královéhradecký biskup, založil poutní komplex. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl posvěcen v roce 1700.
Na hlavním oltáři je od té doby umístěný Milostný obraz Panny Marie Sněžné, který je věrnou kopií malby z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě. Ve středu Nádvoří Poutníků, stojí unikátní Kaple Svatých Schodů. Je napodobeninou schodiště z hradu Antonia v Jeruzalémě. Po schodišti se za modliteb nebo zpěvů chodí po kolenou, boční schodiště jsou určena k sestupu dolů.
Na počátku 18. století přišli do kláštera bratři řádu servitů a postupně začal růst i počet poutníků. O více než sto let později klášter vyhořel, Hora Matky Boží se pak na dlouho stala domovem bratří řádu redemptoristů. Komunisté přeměnili poutní místo v internační tábor duchovních.
V roce 1950 komunistická vláda celý areál pro veřejnost uzavřela. Na poutním místě vznikl internační tábor pro bratry několika řádů, kteří tu byli soustředěni a za státního dozoru museli v areálu a jeho okolí tvrdě pracovat. Někteří z nich tu zůstali až do roku 1965.
Související
-
Víte, kolik máme v kraji tisícovek? Všechny jsou v jednom pohoří
Králický Sněžník je třetí nejvyšší pohoří v Česku. A právě tam najdete všechny tisícové hory Pardubického kraje. Jejich vrcholy tvoří podkovu.
-
Největší obec našeho kraje leží mezi horami
Červená Voda leží v Králické brázdě, mezi Orlickými horami a masivem Králického Sněžníku. Do Králík je to necelých šest kilometrů. Záleží ale na tom, odkud se tam v...
-
Bojíte se výšek? Na rozhlednu ve Svinné můžete bez obav
Je to nejnižší rozhledna v našem kraji, možná v celém Česku. I když slovo rozhledna není to pravé. Jde totiž o podhlednu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
