Archeologie je vášeň a detektivka. Jana Musila nejvíc láká středověk

Jan Musil se narodil v Opočně a po studiu žamberského gymnázia zamířil do Brna na Masarykovu univerzitu, kde absolvoval magisterský obor archeologie. V současné době žije v Chrudimi, kam ho zavedla tak trochu náhoda. Přesněji, zájem o historické zbraně.

V roce 2003 Regionální muzeum v Chrudimi pořádalo výstavu sbírky vzduchovek, kterou si Jan Musil s otcem a bratrem přijeli prohlédnout. Tamní průvodce si posteskl, že muzeum nemá archeologa. A protože Jan Musil právě dokončoval svá studia, volné místo ještě ve stejném roce přijal.

Letecký pohled na archeologickou lokalitu u Slatiňan|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Jako chrudimský archeolog vedl Jan Musil stovky záchranných archeologických výzkumů v ulicích i nejbližším okolí města, věnoval se historii Chrudimi. Samozřejmě i celého regionu, a to jak při záchranných i systematických výzkumech. Mapoval například zaniklé středověké vesnice. Věděli jste, že na území chrudimského okresu bylo asi 48 vesnic, které během středověku až do počátku 17. století postupně zanikly? Podrobnosti si můžete poslechnout v audiu. 

Byla to „pecka"

Když Jan Musil mluví o objevech v souvislosti se záchranným výzkumem poblíž Slatiňan v roce 2019, neskrývá velké nadšení. „Archeologický výzkum před stavbou obchvatu Slatiňan opravdu přinesl průřez východočeským pravěkem, od mladší a pozdní doby kamenné, objevili jsme sídliště doby bronzové, doby římské a největší peckou byly hroby z období stěhování národů,“ přibližuje Jan Musil.

Baňatá lahev, která se našla v hrobu ženy|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Jednalo se o mužský a ženský hrob. Na poslední cestu byli zemřelí vypraveni se vzácnými artefakty, takže zřejmě patřili k vyšší sociální skupině. V hrobě muže se našla spatha, železný sečný meč i se zbytky zachovalé dřevěné pochvy. K bohaté výbavě patřily také skleněné nádoby, které byly zřejmě importem z římských provincií. Podrobnosti uslyšíte v audiu.

V roce 2021 se Jan Musil stal archeologem Východočeského muzea v Pardubicích. Prováděl například výzkumy v oblasti pardubické Zelené brány, kde archeologové odhalili unikátní pozůstatky povrchu ulice ze 14. století, který tvořila haťová cesta. V té době město vlastnili páni z Pardubic.

Fragmenty kachlů kamen z pardubického zámku, dosud nezpracované nálezy|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Historické poklady lze ale najít také v depozitáři. V současné době Jan Musil zařazuje do souvislostí desítky let nezpracovanou kolekci archeologických nálezů přímo z areálu pardubického zámku, například fragmenty reliéfních kachlů z kamen 16. století.

Co je archeologickým snem Jana Musila, kterou část archeologického výzkumu má nejraději a jaké lokality ho čekají v letošní sezóně? Poslechněte si celý pořad Kdo umí, ten umí.