Archeologové v Pardubicích objevili středověkou ulici ze 14. století

Přibližně metr a půl pod současným dlážděním je vrstva hatí, neboli dřevěné zpevnění cest a ulic, které se ve středověku používalo k překonávání bahnitého terénu. „Podle uložení vrstev a charakteru hmotných nálezů, jako jsou keramické střepy, je zřejmé, že jsme v období 14. století, tedy v Pardubicích před příchodem Pernštejnů," řekl vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea Tomáš Zavoral.

Pozůstatky hatí u Zelené brány|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Ulice bez dlažby

„Je to vlastně původní povrch této Zelenobranské ulice, možná tak vypadal i povrch náměstí. V místě dřív nebyla dlažba. Když zapršelo, tak se tady vytvořila bažina, oni tam potřebovali naházet větve, ideálně, jak vidíme, kolmo na sebe, aby to uneslo nějaké zatížení,“ popisuje přímo nad výkopem Zavoral.

Hatě jsou stará technika zpevňování cest, která se používala zejména ve středověku. V Zelenobranské ulici je tvoří vrstva příčně kladených kulatin a větví, která byla doplněná říčním štěrkem, aby byl povrch pevnější a odolnější.

Na místě výzkumný tým našel také doklad o obranném valu města. První jeho část našli v roce 2013. „Víme, že pokračuje severním směrem pod zvonicí. Ve druhém směru byl pak dokumentován pod domem číslo 63 na jižní straně Pernštýnského náměstí,“ řekl Zavoral.

„Tyto nálezy jsou v podstatě to nejstarší, co lze v historickém jádru města najít. Město ve 14. století patřilo pánům z Pardubic, tedy Arnoštovi z Pardubic a jeho synům, především pak jeho známějšímu synovi stejného jména, který se stal prvním pražským arcibiskupem," řekl archeolog Jan Musil.

Archeologové při práci pod Zelenou bránou|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Archeologové na základě dosavadních nálezů usuzují, že tehdejší Pardubice obepínal mohutný příkop hluboký až čtyři metry a široký kolem 13 metrů. Přesná podoba města v této době však stále zůstává neznámá.