Až polovinu sněholamů v kraji lidé ukradnou a spálí

Jejich instalace a dokoupení přitom cestáře ročně stojí až 1,5 milionu korun, říká Marián Cvrkal z krajské správy a údržby silnic: „Tato technologie i částka je nezanedbatelná. Na většině úseků se tak přistupujeme k častějšímu pluhování, což je nesrovnatelně levnější než instalace nových zábran a řešení jejich krádeží.“

Plast a kov se neosvědčily

„Zkoušeli jsme i kovové a plastové, ale kvůli rozsahu krádeží se jeví jako nejefektivnější použití dřevěných zábran. Ta pořizovací hodnota není tak vysoká, jsou lehké, mobilní, poměrně dobře se osazují a odolávají povětrnostním podmínkám, pokud na místě vydrží,“ dodává Cvrkal.

Před umístěním sněholamů se silničáři musejí se domluvit s vlastníky pozemků. Zemědělci bývají proti, protože když se na části pozemku delší dobu hromadí sníh, výnosy bývají na tomto místě nižší.

Zásněžky mají také omezenou kapacitu. Když déle sněží, což je právě tento týden, brzy se naplní a sněhové jazyky se na silnice rychle dostanou. Pokud se také mění směr větru, zásněžky nejsou účinné.

Silničáři se v kraji starají o více než 3600 kilometrů silnic, od vozovek druhé a třetí třídy až po hlavní tahy. Zhruba polovinu úseků ošetřují chemicky. Dalších přibližně 140 kilometrů komunikací, kde nejezdí linková doprava a nejsou žádné domy, cestáři v zimě neudržují.