Bačkorový astronom sedí doma v teple a robotickou observatoř ovládá na dálku, aby nemusel na mráz

13. listopad 2019

Dnes si budeme v Českém rozhlase Hradec Králové povídat o bačkorové astronomii, protože podobně se jmenuje i nová kniha astrofotografa Zdeňka Bardona z Rasošek u Hradce Králové.   A tento v uvozovkách bačkorový astronom je tady teď s námi v rozhlasovém studiu. 

Gratulujeme, krásná kniha je na světě.
Kniha je na světě, ano. Je naprosto neuvěřitelné, že se to povedlo. Stálo mě to tedy 1 300 hodin pracovních.

Zdeněk Bardon představil ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové svoji knihu Bačkorový astronom

Vy jste to spočítal?
Odhadnul jsem to. Ale cílem knihy nebyl zisk, nýbrž kniha samotná a respektive také záchrana fotografií.

Jsem cukrovarník, živím se automatizací v pivovarech a potravinářském průmyslu. Robotické observatoře dělám jen jednou za čas.
Zdeněk Bardon, astrofotograf

Pojďme nejdříve vysvětlit, kdo je to vlastně bačkorový astronom. Tedy jste to vy samozřejmě, ale co přesně ten výraz znamená?
Ano, je to takový příměr k robotizaci. Když to zjednodušeně popíši, tak bačkorovým astronomem je ten, který sedí v obýváku ve svých bačkorách a vzdáleně řídí observatoř, aniž by musel ven na mráz.

Čtěte také

A to přesně vy máte. Vytvořil jste si takovou observatoř u vás doma na zahradě v Rasoškách.
Trvalo to tedy osm let a pomohla tomu náhoda. Protože když začala elektronická fotografie, myslím elektronické kamery, tak jednoho mrazivého lednového večera, když jsem seděl venku před svojí observatoří a mrznul tam, tak mi nějaký vnitřní hlas říkal, Zdeňku, co tady blbneš, proč ten drát nenatáhneš do baráku? Tak jsem natáhl jeden, potom víc, až z toho byl svazek, moje žena nadávala, že to vypadá, jako když máme na zahradě elektrárnu. Nakonec jsem to zabalil do robotické observatoře a ta byla předvojem robotizace mnohem větších observatoří jako třeba největší český dvoumetrový Perkův dalekohled, atd.. Už jsme jich udělali asi 35.

Úžasné fotografie Zdeňka Bardona zdobí novou knihu Bačkorový astronom

Tak mě napadá, jak je to možné. Protože, jakou vy máte vlastně profesi?
Já jsem profesí mechanik měření a regulace, prosím pěkně. Jsem cukrovarník, původem. Ale živím se automatizací v cukrovarech, pivovarech, mlékárnách, lihovarech, potravinářském průmyslu a obecně.

Kolega, který je génius, přišel na to, jak pro dalekohled použít průmyslový počítač, který řídí pivovar. A byli jsme první na světě.
Zdeněk Bardon, astrofotograf

Jak se tedy robotizace obrovských dalekohledů i světových observatoří dostala až k vám?
Myslím, že to je dílo náhody. Já jsem člověk, kterého provází celý život náhody. Ona totiž neexistuje firma, která by se živila jen dalekohledy. Protože zaprvé je dalekohledů málo, je to velmi specifická věc a velmi komplikovaná záležitost. Musí se u toho prostě dělat ještě něco jiného. To znamená, že hlavní náš tah je na potravinách a přidanou hodnotou jsou ony observatoře, které se dělají jednou za čas.

Čtěte také

Asi hodně záleželo na tom, že my umíme robotizaci.
Díky mému kolegovi, který je génius, ten přišel na to, jak použít průmyslový počítač, kterému se říká zkráceně PLC, a který řídí pivovar, jak ho použít pro dalekohled. A byli jsme první na světě. Ono to zní vychloubačně, ale opravdu jsme byli první na světě, kteří s tím přišli. A tím jsme vyřešili otázku náhradních dílů, protože všechny observatoře si většinou budují univerzity a dalekohled žije a umírá se svým tvůrcem. Někdy to vypadá paradoxně, zařízení za miliardu a vidíte třeba počítače, když to přeženu, na bedýnkách od rajčat a navíc je to velmi komplikované. Většinou u toho není dokumentace, protože tu má tvůrce v hlavě. Ale vtiskli jsme tomu průmyslový ráz tak, jak se to dělá všude jinde. Třeba i v tom pivovaru. A tím pádem jsme získali dost slušné renomé a dobrá práce se chválí sama. Je to tedy divné, ale je to tak. A tím pádem jsme se dostali do velkých světových observatoří. Jsme dnes na vendor listu Evropské kosmické agentury, na vendor listu Evropské jižní observatoře. Dělali jsme zatím náš největší dalekohled William Herschel, to je dalekohled o průměru zrcadla 4,2 metru, který je na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech a jedna z univerzit, která ho spravuje, je Cambridge.

Úžasné fotografie Zdeňka Bardona zdobí novou knihu Bačkorový astronom

Kdy u vás začala ona vášeň pro vesmír a hvězdy a planety?
Mě na svém ohonu přinesla Kohoutkova kometa. To byla kometa, která dostala jméno po svém objeviteli Dr. Kohoutkovi, to byl profesionální český astronom, který působil na observatoři v Hamburku. Mimochodem jeho dalekohled, který tu kometu objevil, stále existuje, nachází se na observatoři Calar Alto, což je asi 120 km od Grenady ve Španělsku. A tenkrát vycházel časopis ABC mladých techniků a přírodovědců.

Ten tuším vychází stále.
A tam byl plánek, jak si vyrobit dalekohled a zároveň článek o té kometě. Nevím, proč mě to uchvátilo, ale dalekohled se vyráběl samozřejmě z brýlových čoček a papírových trubek. Já jsem použil babiččiny brýle, které byly na tu stavbu nejvhodnější. Kdo by odolal, ale musím říct, že ani výprask už je nedokázal vrátit zpátky. Nicméně mi zůstal obří kůň na celý život.

Zdeněk Bardon ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Babička by byla na vás pyšná, kdyby viděla novou knížku a že to vše začalo jejími brýlemi, ne?
Předpokládám, že ano.

Doma mám jednu robotickou observatoř na střeše a druhou manuální na zahradě. Třetí observatoří je kufr, se kterým cestuji po světě.
Zdeněk Bardon, astrofotograf

Jaké hvězdy a planety nebo vůbec co rád ve vesmíru pozorujete a fotíte? Já vím, že nemáte rád Měsíc.
Ano, nerad Měsíc až na drobné výjimky. Jako je třeba zatmění Měsíce, to ano, určitě. Ale fotím v podstatě všechno. Bohužel je problém v tom, že v Čechách máme silné světelné znečištění. Takže to je prostě boj nejen s počasím, ale hlavně se světly. Člověk musí za tmou jezdit. Já mám dvě observatoře doma, jednu robotickou na střeše, a pak mám jednu manuální na zahradě. Ale nakonec mě vyhnalo světelné znečištění. Takže mám ještě takovou v uvozovkách třetí observatoř, což je kufr, se kterým cestuji po světě. Za týden odlétám do Chile na observatoř La Silla. Tam už jsem byl asi desetkrát.

Úžasné fotografie Zdeňka Bardona zdobí novou knihu Bačkorový astronom - přechod planety Merkur přes sluneční kotouč

Tam tedy obloha vypadá úplně jinak.
To je místo, kde Mléčná dráha vrhá stín. Viděl jsem to na vlastní oči. Atacama není poušť, jaké známe z televize, ale jsou to kameny. Je to nejsušší místo na planetě. A observatoř se nachází v místě, kde v okolí asi 150 km není živá duše. A je tam neuvěřitelné sucho. Asi před měsícem jsem se díval na meteorologickou stanici a byla tam dvě procenta vlhkosti. Což není úplně příznivé pro člověka, ale pro astronomy je to naprosto dokonalé. Proto tam je také postavena ona observatoř.

Teď byl na obloze jeden zajímavý úkaz a tím byl přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. A vám se to podařilo vyfotografovat.
Byl to ovšem těžký souboj s počasím. Těsně před tím úkazem se zatáhlo. A vydrželo to přesně do prvního kontaktu, kdy se planeta dotkne slunečního disku. To je většinou nejzajímavější okamžik. Vyfotografovat, jak začíná lézt do onoho disku. A samozřejmě v tu chvíli se to celé pokazilo. Takže to byl souboj s expozicemi, prostě to udělat tak, aby z toho něco vypadlo. Mně se to tedy povedlo, jeden finální snímek z toho je. Ale jeden kolega tady nedaleko mezi Hradcem Králové a Pardubicemi říkal, když jsi to ty fotil, já už měl dobu temna. (smích) Byla to náhoda.

Astrofotograf Zdeněk Bardon
je Foto Ambasador Evropské Jižní Observatoře. Jeho hlavní vášní je astrofotografie a také stavby robotických observatoří. Na střeše domu si postavil miniaturní plně robotickou observatoř, která pracuje zatímco astronom klidně spí ve své posteli. A říká tomu "Bačkorová astronomie".

Pojďme ještě pozvat na křest vaší knihy Bačkorový astronom, která je plná nádherných fotografií i zážitků z vašich cest.
Křest bude v sobotu 16. listopadu 2019 v malém sále Kongresového centra Aldis v Hradci Králové v 18:00 hodin. V tuto chvíli existuje 270 potvrzených rezervací. Na HK point je ještě několik vstupenek volných. Kniha vyšla nákladem 3 100 výtisků a 2 800 už je pryč. Při křtu bude v sále k dispozici jen asi 200 výtisků, a potom už nic.
Je to naprosto neuvěřitelná věc, ani v nejdivočejším snu mne nenapadlo, že to takto bude.

Zdeněk Bardon představil Jakubovi Schmidtovi ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové svoji knihu Bačkorový astronom

Tak já vám přeji, ať se křest podaří, ať se Bačkorový astronom těm, kteří ho dostanou do ruky, moc líbí. Děkuju za dnešní rozhovor a návštěvu.
Já děkuji za pozvání. Hezký den. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související