BáSnění Petra Hrušky
Ostravský básník, literární historik a vědec čte své oblíbené básně.
Petr Hruška působí jako literární historik v Ústavu pro českou literaturu AV, vyučoval na vysokých školách v Brně a v Ostravě. Vydal monografii o Karlu Šiktancovi a chystá knihu o Ivanu Wernischovi. Je autorem sbírek Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012) anebo prozaických zápisů Odstavce, vydaných v souboru Zelený svetr (2004). Jeho dílo je velmi osobní, soukromé.
Poezie je způsob, jak nerozumět světu. A z toho vyplývá i role básníka ve společnosti. Společnost nechce příliš vědět, že nerozumí světu. Že je pořád stejně pitomá a že je pořád stejně bezradná. Já nevím, který čert nám nakukal, že máme světu rozumět. My přece světu nerozumíme pořád stejně, jenom možná jsme mu dříve nerozuměli tak nějak klidněji nebo souladněji.
Petr Hruška v pořadu Vizitka, 12. září 2017
Související
-
Petr Hruška: Poezie je způsob, jak nerozumět světu
Jaké důvody a jaké významy má báseň? A má básník řeč ve své moci, anebo ona jeho?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
