Běž domů, Ivane. Odsun Sovětů byl ve Vysokém Mýtě hlavní porevoluční úkol

23. leden 2020

Největší audioportál na českém internetu

Demonstrace proti přítomnosti sovětských vojáků ve Vysokém Mýtě | Foto: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě

Sovětská armáda podle Junka pobývala v sedmi obcích Pardubického kraje a ještě měla muniční sklad v Květné u Poličky

Přišli rychle a k odchodu se neměli přes dvacet let. Vojska zemí Varšavské smlouvy vpadla do Československa 21. srpna 1968. Jejich dočasný pobyt začal končit v roce 1990.

„Východní Čechy nejdřív obsazovala armáda Polské lidové republiky. Až po několika dnech přijela okupační vojska sovětské armády. Jedním z měst pro početnou posádku bylo i Vysoké Mýto,“ říká ředitel tamního Regionálního muzea Jiří Junek.

Kde domov tvůj? Zde domov můj!!!

Kolik vojáků za normalizace ve městě působilo, není dodnes jasné. „U Vysokého Mýta se někdy uvádělo, že poměr mezi vojskem a obyvatelstvem byl jedna ku jedné, což by znamenalo 10 000 vojáků. Reálné odhady se pohybují spíš kolem 6 000. Ani tak to soužití v desetitisícovém městě nebylo jednoduché.“

Sovětská armáda ve Vysokém Mýtě

Nejpodstatnější jednání o konci dočasnosti se odehrávala na mezistátní úrovni. Přímo ve Vysokém Mýtě bylo 23. ledna 1990 veřejné shromáždění obyvatel na podporu těchto jednání. „Nejdřív se lidé sešli na náměstí, pak následoval pochod kolem kasárenských objektů až do sídliště, kde bydleli důstojníci se svými rodinami.“

Sovětská armáda podle Junka pobývala v sedmi obcích Pardubického kraje a ještě měla muniční sklad v Květné u Poličky. Muzeum při příležitosti aktuálního kulatého výročí sezvalo pamětníky a i díky dobovým záznamům filmového klubu Triangl uspořádalo komentovanou rekonstrukci tehdejší manifestace.

autor: Jakub Malý
  • Krmítko
    Krmítko

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.