Bez trubců by se život v úle neobešel. Ale jejich úděl je krutý

5. duben 2016

Už samotný název trubec používáme v lidském pojetí tak trochu jako nadávku. Ale bez trubců by se život v úle zastavil a včelstvo by zaniklo. Vždyť právě trubci jsou nositeli genetické informace.

A jaro je symbolem množení. O tom, jakou úlohu mají trubci, si přišel popovídat do Radioporadny pardubický včelař a propagátor včelařství a medu Evžen Báchor.

Včely na jaře

S příchodem čerstvého nektaru i pylu se plodování matky prudce zvyšuje. V době květu ovocných stromů se mění generace dlouhověkých včel za krátkověké. Intenzita letového provozu je na maximu, včely využívají tolik potřebného venkovního tepla a vyletují do stále většího okolí. Maximální dolet včel je podle příhodných podmínek až pět kilometrů, ale může to být i více.

Včelstvo roste a sílí. Nejprve se líhnou dělnice. Koncem dubna se začínají líhnout první trubci. To je signál, že včely jsou připraveny na množení v období, kdy to bude nejvhodnější.

Rozdíl mezi dlouhověkými a krátkověkými včelami

Dlouhověké včely připravují už během zimy prostředí pro včely, které se rodí na jaře. To jsou včely krátkověké. Ty jsou velmi pracovité. Za den ulétnou až 40 kilometrů. Když se včela vylíhne, zůstává 21 dnů v úle. Nejprve pracuje jako uklízečka. Pak kojička, stavitelka, zpracovatelka pylu, medu, strážkyně… Když už jí začne fungovat jedová žláza, včela vylétne před úl a zkoumá terén.

Evžen Báchor vysvětluje její další vývoj: „Složenýma očima vidí květiny a trávu, jednoduchýma sleduje slunce. Vytvoří si azimut a přesně dokáže zaměřit malý otvor v úle, ze kterého vylétla. Navždy má tak na milimetr zakódované místo, kde je její domov. A stává se z ní létavka. První má za úkol sbírat pyl, druhá nektar, třetí vodu, a čtvrtá propolis – každá se specializuje na něco jiného. To jsou všechno děvčata. Pak je tam kategorie chlapců….“

Včelaři už čekají na vylíhnutí trubců

A jak se rodí trubci? Matka si drží spermobanku od různých trubců po celý svůj život. A klade vajíčka. Podle velikosti buňky pokládá buď oplozené i neoplozené vajíčko. Když klade vajíčka, vždy si změří buňku a podle velikosti tam položí vajíčko, které tam patří. Do menší buňky dává oplozené vajíčko dělnice. Do větší buňky pak neoplozené vajíčko trubce. Vkládá tam genetickou informaci po matce a dědovi. Říká se tomu partenogeneze.

Včely na česně

„Když se trubci vylíhnou, neumějí nic. Děvčata je krmí, češou, myjí a oni na oplátku působí jako radiátor a ohřívají plod, což je velmi důležitá funkce. A plní další neméně důležitou úlohu – jsou katalyzátorem rovnováhy. Včely, které kojí, neumí totiž zastavit tvorbu mateří kaše. Když ale nejsou plody, není koho krmit. Přebytek mateří kaše způsobuje zmatek ve včelstvu. Zachrání to trubci, kteří kaši spořádají.“ Podělil se s námi o další poznatky Evžen Báchor.

Hlavní role trubců – zachovat rod

Včelstvo je jeden velký superorganismus, kde rozhoduje společenství, nikoliv jedinec. Jakmile matka neplní svou funkci, včely ji nekompromisně zabijí.

Právě v tomto období začíná rozvoj nových kolonií - dochází k rozmnožování. Nové matky, které se vylíhnou, se potřebují oplodnit. Týden po vylíhnutí zamíří na trubčiště. To je místo, které je 3 000 let staré, včely tam nikdy nebyly, přesto ho neomylně najdou. Trubčiště je ve výšce asi 30 metrů, kde vanou teplé, stoupavé větry a tam za letu dojde k pohlavnímu aktu matky s několika trubci.

„Trubec má oproti včele mnohem větší oči, aby našel poševní vchod, kam předává genetickou informaci. Matka letí, trubec zezadu přilétá kolmo k ní a nasedá na poševní otvor, kam penis doslova vstřelí. Ve svém těle ho má uložený jako obrácenou rukavici. Jakmile ho vstřelí, vyběhnou dvě vidlice, které se zaklíní, trubec se obrací a padá k zemi. Tím jeho pouť končí.“ Uzavírá pardubický včelař Evžen Báchor.

Matka se takto spáří s pěti až šesti trubci, jejichž penisy zůstávají v otvoru. Matka se za doprovodu včelích strážkyň vrací zpátky do úlu. Včely – strážkyně obětují v případě nebezpečí sebe, aby zachránily matku. Po týdnu už matka začne klást nová oplozená vajíčka a život pokračuje dál.

autor: jsl
Spustit audio