Byla to láska na první dotek a trvá už padesát let

20. září 2018

Keramikovi Miloslavu Chaloupkovi bylo pouhých 15 let, když si poprvé sáhl na keramickou hlínu. A ta se pak stala jeho profesí i celoživotní vášní. Tvrdí, že práce s keramikou je alchymie, že si tvůrce nikdy nemůže být jist, jak jeho úsilí dopadne.

Keramické reliéfy, světelné objekty a hodiny, to jsou nejčastější práce keramika Miloslava Chaloupky z Brozan u Pardubic. Velmi rád ve svých pracích kombinuje materiály, ke keramice přidává třeba sklo nebo kov.

Jak sám říká, užitkové věci, tedy například hrníčky, nevyrábí. Také hrnčířský kruh ho příliš neoslovil. „Pokud dělám užitek, tak je to takový, který má sice svoji funkci, ale spíš je to výtvarný artefakt,“ říká keramik.

Na volné noze jako v Pupendu

Reliéf, tedy keramický obraz bylo i to první, co keramik Miloslav Chaloupka vyrobil.  Bylo mu pouhých 15 let, když se přihlásil do keramického kroužku, který se v té době otvíral ve škole v Chvaleticích. Vedl ho ředitel školy, velmi zkušený keramik, a práce s hlínou malého Miloslava doslova uhranula. A tu „placku“ s lodičkou, kterou jako úplně první své keramické dílo vytvořil, má schovanou dodnes.

I když pak Miloslav Chaloupka vystudoval architekturu, bylo to na Akademii výtvarných umění v Praze. A to mu právě nakonec umožnilo tvořit keramická díla. Po škole totiž neměl nějakou dobu zaměstnání, ale získal architektonickou zakázku, která se dala dělat přes Fond výtvarných umělců. Ten sdružoval absolventy vysokých uměleckých škol, kteří tak mohli pracovat tzv. na volné noze. Museli se ale zároveň také sami uživit svou prací. Podobně jako to třeba ukazuje český film Pupendo.

Alchymie glazury a pece

Miloslav Chaloupka, jak sám říká, měl velké štěstí. Nakonec se mu podařilo získat malý ateliér na starém městě v Pardubicích, kde se dala zřídit i keramická pec. A tak už mu v rozletu v podstatě nic nebránilo. Svá díla vystavoval, ale pak také prodával, především v prodejnách Dílo. A v této souvislosti velmi rád vzpomíná na tu, která sídlila v Pardubicích na Třídě Míru. Byly tam prý velmi vstřícné a ochotné prodavačky. A lidé se tam třeba jen mohli přijít schovat před deštěm a seznamovat se tak s tehdejší uměleckou tvorbou.

Práci s keramikou považuje Miloslav Chaloupka ve srovnání s další uměleckou tvorbou za takovou alchymii, kdy nikdy vlastně přesně nevíte, co z ní vznikne. Můžete být i velmi zkušený keramik, ale stejně se nakonec může stát, že vám vaše dílo, nad kterým jste strávili desítky hodin práce, při pálení v peci praskne.

Svým způsobem také velmi tajemná je práce s glazurou, kterou se povrch keramického díla zbarví. Barva glazury v surovém stavu totiž může vypadat úplně jinak, než po vypálení. Třeba z tmavě šedé glazury vznikne v peci zelená.

Spustit audio