Čaj z ní nalévali Rettigová, Jirásek i Kvapilová. V Litomyšli vystavují slavnou konvičku

Litomyšl je kolébkou a taky inspirací řady slavných Čechů. V Kabinetu moderních dějin Regionálního muzea v Litomyšli proto najdete „Litomyšlské nebe“. Speciální vitrínu, která připomíná prosklený pokoj a přibližuje osobnosti, spojené s historií a kulturou Litomyšle. Představuje jejich osobní předměty, zkrátka věci dotýkané. V Litomyšlském nebi tak uvidíte třeba doutník Aloise Jiráska, náramek Boženy Němcové, hodiny, které patřily rodině Smetanových a dokonce také pyžamo malíře Václava Boštíka. Buditelku Magdalenu Dobromilu Rettigovou v expozici připomíná hned několik památek.  

8 fotografií

Regionální muzeum v Litomyšli vlastní nejrozsáhlejší českou kolekci trojrozměrných předmětů, které patřily známé spisovatelce a kuchařce Magdaleně Dobromile. Zejména proto, že v Litomyšli strávila posledních 11 let svého života. Ve sbírce má takových předmětů muzeum několik desítek. Patří mezi ně nádobí, formy na pečení, ale také kabelky, slunečníky, zlatý prstýnek, krucifix, čepec nebo živůtek se sukní, které si po Dobromile nechala přešít její neteř. V depozitáři se ale také nachází celá řada archiválií jako soukromá korespondence nebo akvarely z domu Rettigových.

Litomyšlské nebe v Kabinetu moderních dějin Regionálního muzea v Litomyšli představuje osobní předměty slavných osobností spojených s městem|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V „Litomyšlském nebi“ muzea uvidíte kabelku, omáčník, formu na pečení, smetáček paní Dobromily, ale také na první pohled ne příliš výraznou konvičku. Je vyrobená z kameniny, má hnědou lesklou glazuru a vysoká je asi dvanáct centimetrů. „Ke konvičce se pojí zajímavý příběh,“ vysvětluje kurátorka Regionálního muzea v Litomyšli Hana Klimešová.

„Čajová konvice pochází z majetku M. D. Rettigové. Z její pozůstalosti ji získal spisovatel Alois Jirásek, který v Litomyšli působil. A ten ji při příležitosti otevření litomyšlského Smetanova domu v roce 1905 daroval herečce Národního divadla Haně Kvapilové. Právě ona totiž v Jiráskově hře o M. D. Rettigové ztělesnila hlavní roli,“ přibližuje Hana Klimešová. Herečka Hana Kvapilová zemřela v roce 1907, konvičku v květnu 1939 věnoval litomyšlskému muzeu její manžel, dramatik a režisér Jaroslav Kvapil.

Charismatická žena i „komisařka pro cudnost“

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích na Berounsku. Doma, kde se mluvilo německy, byla odmalička vedená k práci. Za Jana Aloise Sudiprava Rettiga, vlastence, spisovatele a právníka se provdala v den svých narozenin, 31. ledna 1808. Vlastenectví u Rettigů hrálo velmi důležitou roli, ostatně jméno Sudiprav přijal Rettig hned po ukončení studia práv a svoji mladou ženu také přesvědčil, aby užívala vlastenecké jméno Dobromila. Manželé žili v Táboře, jako právník Sudiprav Rettig potom působil ve funkci radního v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a Litomyšli.

Na počátku své literární dráhy psala Rettigová pouze německy, až později česky. Začala drobnými prózami i verši, především v časopisech. Postupně vydala několik povídkových knih, svoji nejznámější Domácí kuchařku v roce 1826. Do Litomyšle se Rettigovi přistěhovali v roce 1834. Zpočátku bydleli nedaleko proboštského kostela, ale pak se přestěhovali do nárožního domu čp. 115 na Špitálku, dnešním Toulovcově náměstí, na jehož zdi je už celé století umístěná reliéfní pamětní deska.

Detail Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, vydání z roku 1853|foto:Regionální muzeum v Litomyšli

Právě v tomto domě se Magdalena věnovala především výchově dívek. „Ve svých kroužcích, tzv. kávových společnostech, je učila vaření a domácím pracím, předčítala jim z českých knih a knihy také půjčovala. Přednášela na místní industriální dívčí škole a založila pro její žačky nadaci. Magdalena pořádala také tzv. landpartie, tedy výlety do přírody, kde se deklamovaly české básně. Byla u všech významných kulturních akcí města a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy,“ přibližuje kurátorka Hana Klimešová.

Pro časopis Květy Rettigová také napsala článek o první české fotografii, přesněji řečeno daugerrotypii. V roce 1840 totiž v Litomyšli Florus Stašek, rektor zdejší piaristické koleje, provedl první fotografování v exteriéru na našem území. Stalo se tak pouhý rok poté, co byla technika daguerrotypie vůbec poprvé představena v Paříži.  

„Pravdou je, že její vlastenectví ale nebylo asi takové, jak bychom si dnes představovali, Rettigová stále používala německý jazyk a podle svého okolí byla přísná, strohá a zkostnatělá. V Litomyšli si proto vysloužila přezdívku „komisařka pro cudnost“. Nebyla svobodomyslná jako Božena Němcová, Magdalena Dobromila viděla v ženě především vzornou hospodyni,“ doplňuje Hana Klimešová.

Pocty Magdaleně Dobromile

Manželé Rettigovi měli šest dětí, dospělosti se ale dožily jen tři. Nejstarší dcera Jindřiška se stala operní pěvkyní, syn Karel tiskařem v italském Miláně a nejmladší syn Josef Ondřej vstoupil do piaristického řádu, kde působil jako učitel. Magdalena Dobromila zemřela 5. srpna 1845 ve věku 60 let a je pochovaná na litomyšlském hřbitově.

Náhrobek buditelky Magdaleny Dobromily Rettigové v Litomyšli byl odhalen v roce 1875|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Od roku 1775 připomíná její památku honosný náhrobek, který vznikl za přispění litomyšlského Spolku paní a dívek. Stojí v blízkosti hřbitovního kostela sv. Anny a jeho ústředním motivem je portrétní medailon, který podle návrhu Leopolda Ferbra vytvořil kameník František Metyš.

Vzdát hold spisovatelce a průkopnici české kuchyně, a to samozřejmě nejen u jejího náhrobku, přijíždějí do Litomyšle každoročně vynikající kuchaři, milovníci dobrého jídla a chutí. Oblíbený festival Gastroslavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové se uskuteční ve dnech 24. a 25. května 2025.