Cenu Křesadlo dostali dobrovolníci z Hagiboru, dva málo známé svátky a nepropásněte festival KOLNOA

26. září 2021

I nezištnou pomoc je správné ocenit. Židovské svátky, které možná neznáte. A kam zajít na dobré izraelské filmy?

Cena Křesadlo za pomoc seniorům z Hagiboru

Rčení „v nouzi poznáš přítele“ platí i v čase koronaviru. Loni na podzim to dokázali manželé Koneční. 14 dní dobrovolně pomáhali na infekčním oddělení domova sociální péče Hagibor, když většina personálu, ale i řada klientů onemocněla covidem. Koneční nyní za svou přátelskou pomoc dostali odměnu – cenu Křesadlo od nadace pro dobrovolníky HESTIA. O zkušenosti Debory a Michala Konečných natáčela Daniela Brůhová.

Jak se k pomoci dostali? „Byla to úplná náhoda. V září 2020 jsme s manželkou onemocněli covidem. A naše paní doktorka, která se o nás starala, shodou okolností v Hagiboru pracuje. V okamžiku, kdy jsme se z té nemoci dostali, tak celý domov seniorů se začal potýkat s problémy takového charakteru, že velká část klientů onemocněla a zároveň onemocněla i velká část personálu, nebo minimálně byla v karanténě. To znamená, že bylo potřeba, aby se někdo o nemocné klienty postaral a pomohl je izolovat. V tu chvíli jsme si řekli, že když máme nemoc čerstvě za sebou, tak že to můžeme zkusit,“ říká Michal Konečný.

A doplňuje ho jeho žena Debora: „Nejtěžší byly první dny, první noc, okoukávali jsme, co dělat, pak už to jelo samo. Byla to péče o člověka se vším všudy.“ „Pracovali jsme většinou od osmi do osmi. Zároveň jsme klientům dělali společnost. Všechno v těch oblecích,“ vysvětluje Konečný.

A co dala tato zkušenost manželům Konečným? „My jsme i navázali vztahy s těmi staroušky, vyslechli si příběhy. Byli to přeživší holokaustu,“ říká Debora, kterou doplňuje Michal: „Pro mě je to nepopsatelný pocit. Že jsme v nějaké chvíli, kdy ti lidé to potřebovali, mohli pomoci.“

Šlehání vrbovými větvemi o zem i modlitba za déšť

Kdo pravidelně poslouchá pořad Šalom alejchem, ten dokáže určitě i o půlnoci v pyžamu vyjmenovat oba hlavní podzimní židovské svátky, Roš ha-šana a Jom kipur, a vzpomene si také na Sukot, Svátek stánků. Na tyto dny ovšem připadly i dva méně známé sváteční dny. O tom, co je Hošana raba a Šmini aceret a jak se Sukotem souvisejí, s Annou Jurečkovou hovořila vyučující na katedře judaistiky Husitské teologické fakulty Lena Arava-Novotná.

„Slavnost Hošana raba uzavírá Sukot a celý cyklus podzimních židovských svátků,“ říká Novotná. Kromě pobytu v provizorních stáncích je během Sukotu důležitá i přítomnost na synagogálních bohoslužbách, kde se čte z Tóry, mává se svazkem palmové ratolesti, vrby a myrty, zvaným lulavem, a probíhají hošanot.

„To znamená jakási procesí kolem svitku Tóry, pronáší se přitom modlitby hošanot, tedy: ,Svou milostí, zachraň nás, Bože.ʻ Podle těchto modliteb nese jméno i poslední slavnost Hošana raba, která je uzavřením svátku Sukot, kolem Tóry pobíhá sedm procesí, nejenom jedno. Tomu se říká hakafot. Na konci bohoslužby potom muži, kteří mají v rukou vrbové větvičky, s nimi šlehají o zem,“ dodává Novotná.

Na 22. tišri, osmý den následující po sedmi dnech Sukotu, připadá další svátek, Šmini aceret. „Šmini aceret, svátek uzavření, nebo se mu říká jom hašmini, osmý den, uzavírá Sukot, ale zároveň se jedná o samostatnou slavnost. Podle rabínské tradice se během tohoto svátku uzavírá a začíná roční cyklus týdenní četby z Tóry,“ vysvětluje Novotná.

Dnem Šmini aceret se kromě cyklu Tóry uzavírá také podzimní období. Sváteční liturgie tak obsahuje několik zvláštností: „Speciální modlitbu za déšť během přídavné modlitby Musaf. Poslední věta této speciální modlitby zní: ,Mašiv ha-ruach u-morid ha-gašem,ʻ neboli česky: ,Dáváš vanout větru a padat dešti.ʻ Tato část se bude recitovat až do Pesachu,“ uzavírá Lena Arava-Novotná.

Co nabídne letošní festival KOLNOA

Víte, jak se hebrejsky řekne „kino“? Bejt kolnoa. A právě KOLNOA je název festivalu izraelských filmů, jehož 5. ročník začíná v Městské knihovně v Praze ve čtvrtek 30. září. Festival přinese filmové novinky, ale i starší snímky. Jejich výběr podle organizátorů dobře vystihuje pestrost současné izraelské produkce, která se u nás téměř nedostane do kin. Ale nejde jen o filmy, během KOLNOA si můžete zajít i na hodinu hebrejštiny, abyste v kině lépe rozuměli. Vždyť první slovo už znáte. S ředitelem festivalu Romanem Lesným natáčela Terezie Jirásková.

5. ročník festivalu izraelského filmu Kolnoa letos zahájí film Večírek na rozloučenou, v hebrejštině Mita tova, což znamená dobrá smrt. Snímek zachycuje život seniorů a dotýká se tématu konce života. Promítat se bude 30. září v Městské knihovně v Praze od 18 hodin a doprovázet ho bude beseda s odborníky na paliativní péči. Vstup je zdarma. Tento snímek organizátoři vybrali s ohledem na seniory, kterých se doba nuceného lockdownu během pandemie koronaviru zejména citelně dotkla.

„Festival jsme rozdělili do několika oblastí,“ říká jeho ředitel Roman Lesný a pokračuje: „Snažíme se představit život v Izraeli, a ten se vyvíjí tak bouřlivě, na rozdíl od našeho, že je zajímavé ho sledovat, abychom ho pochopili. Takže jsme zařadili čtyři snímky, které ukazují různé etapy politiků. Začínáme filmem Anatomie atentátu o vraždě Jicchaka Rabina. Pak jdeme přes Goldu Meirovou a končíme přes Liebermana až k Bibimu, filmem King Bibi, Král Bibi, což je Benjamin Netanjahu,“ vypočítává Lesný.

Další dva historické snímky jsou o Polsku. „Snímek Muranów, což byla část varšavského ghetta, ukazuje, jak tam žijí lidé v současné době, ,na kostechʻ bývalých obyvatel. Druhý film Moje Austrálie vypráví o mladých klucích v polovičce 60. let, kteří se dostanou do party neonacistů a ,bohuželʻ zjistí, že jejich maminka je Židovka,“ zve do kina Lesný.

Z odlehčenějších a zábavnějších snímků festivalu pak určitě stojí za zhlédnutí film Hlasy v pozadí o ruských imigrantech, profesí dabérech, kteří se snaží integrovat do izraelské společnosti. Více informací o programu festivalu najdete na www.kolnoa.cz.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autor: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání
Spustit audio