Chladná rána nesvědčí žabí lásce. Do vody se žabkám zatím nechce
Nástup letošního jara je pomalejší než v minulých letech. Chladná rána obojživelníkům nesvědčí, nicméně současné minusové teploty je na životě neohrozí. Na hromadné rozmnožování se ale teprve čeká.
„Letos je to opožděné. Hlavní masa ještě nešla vůbec do rybníka. Nejhorší jsou pro žáby chladná rána a sucho. Žáby hodně ztrácejí vlhkost. Ale pokud se vydáte na pozorování žab k Bohdanečskému rybníku, tak kuňky uslyšíte určitě,“ slibuje batracholog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Milan Růžička.
Vajíčka vždycky do vody
Obojživelníci potřebují k životu vodu i souš. Od toho se také odvíjí jejich název. Ale k rozmnožování potřebují vodu bez výjimky. „I v pralese žijí žáby, říká se jim dendrobatky, které žijí většinu života na stromech. Bromélie ale poskytují kalíšky vody a ony do každého kalíšku nakladou jedno až dvě vajíčka, bez vody to nejde,“ usmívá se batracholog.
„Například skokan přijde v předjaří do vody, snese snůšku vajíček a pak zase odejde. Nejraději má světlé lesy, kde se vykrmuje a připravuje se na další zimu, aby byl pěkný, tlusťoučký a přežil tu zimu,“ vypráví Milan Růžička.
Jak dlouho žije skokan?
„To je stejné jako u ptáků. Dožijí se do té doby, než je někdo sežere. V zajetí se žába dožije třeba i patnácti let, ale v přírodě maximálně šest osm let, podobné je to u drobných ptáků,“ říká batracholog Růžička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.