Chlebová revoluce! Pečiva kupujeme méně, ale za kvalitu jsme ochotni si připlatit
Chleba v obchodě nakupujeme očima. Není vhodné zjišťovat hmatem, jestli je měkký. I když právě tímto způsobem mnoho lidí postupuje. Jak dobře vybrat? A jaké jsou současné preference Čechů?
„Správný chleba by měl mít vypečenou kůrku, která klidně může být tvrdá, aby se uchovala měkká střída, takže pohmatem to nevyřešíte. Ten chleba se vám musí líbit. No a pak už je to o chuťových preferencích. Jestli máte raději více či méně pórovitý, pšeničnožitný nebo žitnopšeničný chleba,“ říká chlebový sommeliér Stanislav Janíček.
Lidé jsou ochotni si připlatit
Současným trendem jsou chleby kváskové. To je podle výkonného ředitele Svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého velký trend a zájem o něj začíná dramaticky převyšovat klasické konzumní chleby.
„V posledních dvou až třech letech se naprosto dramaticky změnil zájem lidí o kvalitu chleba. Dnes jednoznačně sledujeme trend, že zákazníci už masivně přestávají řešit cenu pečiva a je pro ně důležitá kvalita. A jsou ochotni si připlatit. Už to dopadá i na malá pekařství, mění sortiment, dělají se řemeslné chleby a speciální pečivo. A cena vystoupala několikanásobně. Statisticky vidíme, že velice rychle padá prodej velkých konzumních chlebů typu Šumava,“ říká Hlavatý.
Chleba už nekončí v koši
A proč klesá množství pečiva, které si lidé kupují? „Je to proto, že si lidé koupí sice méně pečiva, ale o to kvalitnější. V 90. letech se až čtyřicet procent pečiva vyhodilo. Nebylo to drahé, lidé plýtvali. Dnes je to jinak. Rohlík není za korunu, když si člověk koupí dobrý rohlík, tak ho opravdu sní. Takže jsme se zbavili toho odpadu. Pro pekaře není nic víc ponižujícího, než když chleba, se kterým si dal práci, skončí v popelnici,“ vysvětluje Hlavatý.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
