Chrudim opatruje vzácnou čtverhrannou minci z roku 1704
Nikdo zatím neví, jak a kdy se zvláštní mince, vyražená v německém městě Ulm, dostala do Chrudimi. Jisté ale je, že vznikla za poměrně dramatických okolností. Šlo totiž o výkupné.
Čtverhranná mince, tzv. stříbrná ulmská klipa (Guldenklippe) je datovaná rokem 1704. Jedná se o příklad nouzové mince, ražené na čtvercovém střížku. Takové mince, kdy se stříbrná deska rozdělila na pravidelné čtverce, vznikaly při zvláštních příležitostech, ale nesloužily běžnému oběhu. Mohly to být slavnostní okamžiky, nebo naopak, krizové a válečné situace. A to je právě případ ulmské klipy.
Ulmská mince byla do soupisu sbírkových předmětů Regionálního muzea v Chrudimi zapsaná až ve 40. letech 20. století. Kurátor muzea David Richter ale připouští, že mohla být součástí sbírkového fondu už od počátku existence muzea, tedy od roku 1892. Každopádně známá je její provenience i pozadí vzniku.
V roce 1700 vymřela španělská větev Habsburků. Ve snaze získat trůn a tím pádem i celou řadu španělských kolonií, se mezi sebou střetli rakouští Habsburkové a francouzští Bourboni. Rozpoutala se válka o španělské dědictví, do které se na obou stranách zapojily také další evropské země.
Tavící kotel a válečné výkupné
Německé město Ulm bylo svobodným říšským městem pod vládou císaře. Sousední bavorský vládce se ale stal spojencem Francie, a tak došlo k tomu, že bylo město obsazeno nejprve bavorskými a poté francouzskými vojsky.
„Velitel francouské armády, markýz de Blainville, potřeboval peníze na žold pro své vojáky, a proto ulmské radní vyzval k zaplacení horentní částky a pohrozil krutými následky, nebude-li jeho požadavku vyhověno. Tak nezbylo nic jiného, než vyhlásit sbírku na záchranu města mezi jeho obyvateli,“ přibližuje kurátor Regionálního muzea v Chrudimi David Richter.
„Lidé si byli vědomi toho, že pokud vojákům nezaplatí, vyberou si nepřátelé výplatu sami a k tomu ještě zapálí město. Proto se raději vzdali části svého majetku. V mincovně, která byla tehdy provozována v městské zbrojnici, se tak během dubna 1704 pracovalo ve dne v noci. Staré stříbrné mince, šperky, nádobí a náčiní, vše, co se podařilo nashromáždit, bylo roztaveno a razily se mince nové,“ vysvětluje David Richter.
Za těchto okolností tehdy ulmská mince, dnes uložená v Chrudimi, vznikla. Je tak možné, že její kov byl kdysi součástí nějakého stříbrného talíře nebo staré středověké monstrance, která skončila raději v tavícím kotli, než aby bylo poničeno nebo zapáleno město Ulm.
V Ulmu na tyto těžké chvíle nikdy nezapomněli. Čtverhranné mince, které byly vyraženy v době velké nouze, se staly symbolem města. A tak si dnes jeho návštěvníci mohou takovou klipu koupit na památku. V tamních cukrárnách seženete také typické čtverhranné mince z čokolády.
Lícovou stranu historické mince pod hlavou a křídly cherubína zdobí kartuše se znakem vydavatele - říšského města Ulm. Lemován je latinským opisem MONETA . ARGENT . REIP . VLMENSIS (Stříbrná měna císařského města Ulmu). Na rubu mince je korunovaný dvouhlavý císařský orel s prosebným opisem DA . PACEM . NOBIS DOMINE . 1704 (Dej nám pokoj, pane).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
