Chvaletice 12.4.2009

12. duben 2009

V písemných zprávách se Chvaletice, kam se rozjel Filip Novotný objevují poprvé v roce 1393, kdy byl dvůr s tvrzí u obce majetkem Hereše z Chvaletic. Po Chvaleticích se rozhlédnete z ostrohu pod kostelem u fary a školy v Hornické čtvrti, která je postavená podle návrhu architekta Řepy. Třistametrový komín a čtyři chladící věže dominují dnes Chvaleticím nejen při pohledu z expresů, projíždějících po frekventované železnici, ale i z širokého okolí. Elektrárna Chvaletice o výkonu 4 x 200 MW byla postavena v druhé polovině sedmdesátých let na území, zdevastovaném těžbou a výrobou pyritového koncentrátu, tu si v průběhu rozhlasového Posvícení z Chvaletic také prohlédnete.

S rozhlasovým Posvícením jsem tento týden zamířil na západ od Pardubic, do Chvaletic na rozhraní Chvaletické pahorkatiny jako celku Železných hor a Pardubické kotliny, celku Východolabské tabule. Ve Starých materiálech o městě jsem našel první písemné zprávy z roku 1393, kdy byl dvůr s tvrzí u obce majetkem Hereše z Chvaletic. K 1. lednu 1975 se stala součástí Chvaletic obec Telčice, Telčice byly od roku 1720 osadou Chvaletic, od roku 1953 samostatnou obcí. V současné době mají Chvaletice přibližně 3300 obyvatel. Ve městě je základní škola, mateřská škola, Střední odborné učiliště zemědělské a kulturní dům. Služby obyvatelstvu zahrnují : poštu, lékárnu, knihovnu, kino, Českou spořitelnu, GECB a.s., kadeřnictví, zdravotní středisko, penzion, benzínovou stanici, restaurační zařízení, obchody a podobně. Své místo má ve městě i TJ Energetik, FK Baník, Taneční klub a Taneční škola. Zajímavou součástí Chvaletic, do které jsem se jel podívat, je Hornická čtvrť. Už koncem roku 1948 se jednalo o postavení 15 rodinných domků u Chvaletic. K tomu nedošlo, neboť bylo zřejmé, že potřeba je nejméně 300 bytových jednotek. V září 1949 měl závod první projekt, v němž byla zakreslena výstavba sídliště jižně a východně od starých Telčic. V krátké době byly postaveny známe finské domky a domky "Delta". V roce 1951 bylo postaveno 9 bloků domů, dvoupatrových a podsklepených, 24 bytových jednotek. Život v budovaném sídlišti nebyl vůbec lehký - chyběly komunikace, veřejné osvětlení, obchody, nebyla zde pošta ani lékař, o dalších službách nemluvě. Budování nezbytné infrastruktury bylo velmi zdlouhavé a provázelo jej nespočet slibů nadřízených orgánů, vesměs nesplněných. A jak už to většinou v té době chodilo, museli si občané pomoci sami. Odpracovali tisíce hodin na úpravě sídliště, vysadili nespočet stromů a keřů, postavili požární zbrojnici, garáže a další objekty. Dnešní návštěvník nových Chvaletic ovšem musí přiznat, že to udělali dobře - jen málokteré město se může pochlubit takovým množstvím zeleně i celkovou úpravou města. Hornická čtvrť je dnes důležitou součástí Chvaletic. "Od listopadu 2007 spojuje Chvaletice a Hornickou čtvrť stezka pro pěší a cyklisty. Ta se nám povedla díky Státnímu fondu dopravní infrastruktury a také z rozpočtu města. Pochvalují si ji jak cyklisté, tak pěší, kteří chodí po stezce třeba na hřbitov, který je nedaleko evangelického kostela", říká starostka Chvaletic Blanka Zaklová. Elektrárna Chvaletice - Její třistametrový komín a čtyři chladící věže dominují dnes Chvaleticím nejen při pohledu z expresů, projíždějících po frekventované železnici, ale i z širokého okolí. Však jsem elektrárnu fotografoval od Hornické čtvrti a je dobře viditelná i z sousedních Zdechovic. Elektrárna samotná má výkon 4 x 200 MW a byla postavena v druhé polovině sedmdesátých let na území, zdevastovaném těžbou a výrobou pyritového koncentrátu. Kromě naléhavé potřeby elektrické energie byly hlavními argumenty pro její výstavbu právě na tomto místě skutečnosti, že stavba vyžadovala minimální zábor zemědělské půdy a prostory vytěženého lomu bylo možné využít jako složiště elektrárenského popílku. Bezprostřední blízkost Labe pak vnukla myšlenku dopravy uhlí ze vzdáleného Severočeského hnědouhelného revíru levnější vodní cestou. Délkou a složitostí zauhlovací cesty má tato elektrárna primát v historii naší energetiky. Od přístavu k elektrárně měří 2,5 km, další 2 km vedou na skládky. Součástí trasy je 1,5 km dlouhý dopravníkový most o průřezu 8 x 8 metru, vedoucí nad železnicí. Výstavbu elektrárny a její uvedení do provozu provázely mnohé problémy v dodavatelských vztazích, které měly přímý vliv na plnění stanovených termínů a v mnoha směrech ztrpčovaly život nejen budovatelům elektrárny, ale všem obyvatelům. Samotný závěr pořadu bude doslova a do písmene roztančený. Už od roku 1982 reprezentuje Chvaletice Taneční klub, jeho zakladateli byli Petr Beneš a Dana Pavelková. Na počátku měl 7 tanečních párů. Do dnešního dne tančily v klubu stovky tanečníků latinsk-amerických a standardních tanců. Roku 1983 se klub přestěhoval do Občanské záložny Přelouč, kde působil až do srpna 1997. Již v zakládajícím roce se taneční páry v kategorii E probojovaly do celostátního kola. "V roce 1992 se klub poprvé zúčastnil Mezinárodního festivalu tance v Ústí nad Labem, kde se svojí formací LAT MIX umístil v semifinále. Zde se i poprvé představil v mezinárodní soutěži v latinských formací.V roce 1994 se konalo - 1. mistrovství plesových formací Chrudim - kde obsadil 5. místo ve finále s valčíkem nazvaným "Valčík s Abbou". V září 1997 taneční klub mění sídlo a společně s tím i název na TK Chvaletice", doplňuje vedoucí a zakladatelka klubu Dana Pavelková. Kromě tanečních úspěchů na mistrovstvích Evropy formací se může klub pochlubit pořádáním tanečních soutěží a také tanečními kurzy, které jak Dana Pavelková doufá se opět vrátí do Chvaletic. "Tato tradice se přerušila a my uděláme všechno proto, aby mohli mladí z Chvaletic opět chodit na kurzy tance do Kulturního domu, a nemuseli jezdit do Přelouče".

Neděle 12.4. po 12. hodině.

autor: Lukáš Peška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.