Chvíle slávy pro kometu vystřídá tulivá planetární dvojka. Co sledovat na obloze?
Klasicky pošmourné počasí začátku roku kazí výhled na hvězdnou oblohu. Paradoxně v době, kdy se tam prohání takzvaná neandrtálská kometa.
„Mluví se o ní hodně proto, že má periodu návratu jednou za 47 500 let. Proto ji všichni chtějí vidět. Pozorovat bychom ji měli mimo město, ideálně někde na horách. Stačí malý dalekohled a už na severu vidíte takovou pěknou mlžku. Na temnější obloze se objeví dokonce náznak chvostu a protichvostu,“ popisuje astronom Petr Komárek.
Co je C/2022 E3 ZTF?
Velmi složitý název komety má svůj smysl. „C znamená, že je neperiodická. Sice se vrací, ale za velmi dlouhou dobu. Proto neperiodická. 2022 je rok objevu. E3 zase třetí kometa v daném týdnu v roce. ZTF odkazuje na svého objevitele, což je v tomto případě zkratka jednoho švýcarského automatu, který denně pročesává oblohu.“
Podle Komárka můžeme v dalších dnech očekávat takovou předehru k planetárnímu rande. „Přiblíží se k sobě Jupiter a Venuše. A 22. února nastane takový pěkný trojúhelník, kdy k planetám přibyde srpeček měsíce. Pro oko to bude velmi estetické.“
Ještě těsnější přiblížení nastane v březnu. „Jupiter a Venuši od sebe bude dělit jenom půl úhlového stupně. Pro představu, průměr Měsíce na obloze zabírá asi jeden úhlový stupeň. Tohle bude tedy ještě méně plochy než představuje úplněk. Obě planety se nám vejdou do jednoho zorného pole. Další výzva pro fotografy. Dlouho se jim něco takového nepoštěstí.“
Posvítí si na to
Komárek přidává další zajímavost pro jarní pozorování. „Zvířetníkové neboli zodiakální světlo je důkazem toho, že máme planetární soustavu trochu zaprášenou. Na konci března jsme natočení tak, že vidíme do roviny planet sluneční soustavy. Právě na tom prachu se rozptyluje sluneční světlo. Na obloze mimo město můžeme vidět, jak se nám od obzoru někam do souhvězdí Berana táhne velký světelný kužel. Jako kdyby někdo svítil silným halogenem.“
Minout byste ještě neměli 23. dubna maximum meteorického roje Lyridy, které nebude rušit měsíční svit. Následně 5. května před půl osmou večer můžete pozorovat polostínové zatmění Měsíce. „Ten bude pohledově z okraje trochu zatemněný, začouzený. A od 2. do 13. června budou Mars a Venuše procházet objektem zvaným jesličky nebo včelí úl. Jde o otevřenou hvězdokupu,“ dodává astronom.
Související
-
Teklo do ní a neměla dalekohled. Dnešní pardubická hvězdárna slaví třicítku
Baron Artur Kraus byl opravdový všeuměl. Kromě jiného se věnoval astronomii. V Pardubicích na třídě Míru založil vůbec první českou lidovou hvězdárnu.
-
Jmenuje se po něm planetka a vyfotil i rudé skřítky
„Každému připadají hvězdy jiné,“ řekl Saint Exupéry a pokračoval: „Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světýlka na nebi a pro vědce jsou třeba ...
-
Umí špinavá sněhová koule zářit? Ano, jako kometa…
O kometě na obloze můžeme mít různé představy. Podle Petra Komárka z Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích v zásadě jde o slepenec ledu nebo prachu. Protože ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
