Chytnete slinu a vidíte do budoucnosti. Unikátní studie DNA hlídá vážné choroby

„Za přihlášeným přijedeme, odebereme vzorek slin a asi do měsíce by měl být známý výsledek. Lidé se hlásí anonymně kvůli ochraně osobních dat přes e-mail anebo SMS zprávou. Musí jim být víc než 18 let. Máme asi 700 přihlášek, hledáme celkem 3 333 lidí,“ popisuje genetik Emanuel Žďárský.

Preventivní genetické testování sleduje, jestli v sobě máte zakódovanou vlohu k určité nemoci. „V medicíně stoprocentního není nikdy nic. Ale když dotyčná ví o své vloze včas, tak třeba na rakovinu prsu nebo vaječníků nezemře. Dřív Pardubicko zažilo projekt Lobkowitz, který sledoval příbuznost s ostatky z Kladrub nad Labem. I tenkrát jsme několik nosiček rakoviny prsu našli. Proto jsme se rozhodli studii udělat systematicky a trochu jinou formou.“

Jiný kraj, jiná genetika

Kromě Chrudimska a Havlíčkobrodska by chtěli vědci sbírat vzorky i v okresech Plzeň a Zlín. „Je důležité zjistit, jak vlohy fungují regionálně. I v Česku by totiž mohly být genetické odlišnosti mezi západem, východem a centrem republiky.“

Výzkumný tým Univerzity Karlovy zajímají nemoci, které se projevují kdykoliv po třicítce. Zatímco u žen sledují rakovinu, u mužů se zaměřují na vlohu k náhlému srdečnímu selhání. Ta podle dosavadního zkoumání hrozí právě jenom mužům.

Vědec Emanuel Žďárský byl hostem ve vysílání |foto: Ilona Sovová

„Asi před šesti lety jsme dostali z jednoho pražského sportovního klubu dotaz ohledně mladého hokejisty, kterému při větší zátěži našli syndrom s rizikem srdečního selhání. Udělali jsme u něj první český celogenomový sken. Zjistili jsme, že má mutaci. Následně jsme zjistili, že ji má každý stý obyvatel republiky. Zdá se to podle pražských dat,“ říká Žďárský.

Čtěte takéMůže matka porodit nevlastní dceru?

Tento vědec pochází z Lipovce a Březinky v Železných horách na Chrudimsku. Studoval chemii v Pardubicích a následně na Univerzitě Karlově v Praze. V osmdesátých letech se stal průkopníkem DNA diagnostiky u nás. Studoval a pracoval na zahraničních univerzitách ve Velké Británii, Kanadě a Norsku. „K DNA jsem přičichnul poprvé v roce 1985, kdy se nám povedla první prevence u miminek.“

Víc o aktuální studii a možnosti se zapojit naleznete na této stránce.