Co se dá vyčíst z letokruhů? Nejen věk stromu, ale i léta hladu či blahobytu

12. srpen 2026

Smrk je u nás nejčastěji pěstovaným a těženým stromem, i když jeho dřevo není zdaleka nejkvalitnější. Kácí se přibližně ve věku sto let. V lesnictví se tomuto věku říká mýtní věk.

„Smrk se těží ve věku kolem sto, sto patnácti let. Je to doba, kdy má strom zajímavé dimenze, aby se mohl využít, zpracovat,“ říká Aleš Zeidler, který působí na Katedře zpracování dřeva Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Věk stromu se dá podle něj celkem lehce spočítat. Stačí vidět čistý řez stromu.

Ing. Aleš Zeidler působí na Katedře zpracování dřeva Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Zabývá se hlavně stavbou a vlastnostmi dřeva. Je kurátorem místní sbírky dřeva. Věnuje se také problematice určování dřeva.

Co je vidět na řezu

Co všechno se dá vyčíst z letokruhů? Nejen věk stromu, ale i to, kdy trpěl hlady. Nebo taky naopak: Která léta byla plná blahobytu.

Ing. Aleš Zeidler

„Věk se dá lehce spočítat podle letokruhů. Šířka letokruhů nám říká, jak se stromu v tom daném roce dařilo. Když je letokruh široký, dá se předpokládat, že strom měl dostatek živin, vody a slunce, žádné škůdce. Když je úzký, tak podmínky nebyly ideální, strom přežíval v hubených letech. Je to podobné jako u lidí,“ popisuje Ing. Zeidler a pokračuje:

Čtěte také

„A nevím, jestli je to všeobecně známé, že letokruh, který je uprostřed, to je ten opravdu první, který má například sto let. A ten na obvodu se vytvořil jako poslední. Ty poslední jsou bohužel hubené kvůli současnému nedostatku vody a v letokruzích se to projevuje.“

Dendrochronologie je na vzestupu

V dnešní době se rychle vyvíjí disciplína zvaná dendrochronologie.

„Není to jen o datování kostelů, klášterů a zámků pomocí zkoumání letokruhů. Díky této disciplíně se dá vysledovat z letokruhů například to, kdy byla erupce sopky nebo nálet nějakých škůdců. Už v tom vědci dokážou číst jako v knize,“ připomíná Aleš Zeidler.“

Jaké dřevo je nejvhodnější na stavbu domu? Jak kvalitní je dřevo akátu? Poslechněte si více v záznamu pořadu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.