Co se stavělo v Pardubicích za éry socialismu

Pokud chceme získat podrobnější představu o tom, jak se Pardubice stavebně rozvíjely v éře socialismu a jaké byly tehdejší představy o architektuře a urbanismu, je dobré začít na pardubickém hlavním nádraží.

Čtěte také

Srdce na kolejích: Příběhy železnice, která změnila podobu měst Pardubického kraje i život jejich obyvatel

Budova je v myslích lidí spojena především se jménem architekta Karla Řepy, ten ji ale navrhoval společně s dalším pardubickým architektem Karlem Kalvodou. Důležité je také jméno třetího architekta Josefa Dandy, který byl hlavním členem týmu a specialistou na železniční nádraží. Šlo o významný dopravní uzel, odkud měli lidé pokračovat do města reprezentativní ulicí, jakýmsi bulvárem, dnešní Palackého třídou, směrem k novým socialistickým Pardubicím.

Pardubický bulvár

Nové socialistické centrum Pardubic vznikalo na dnešním Masarykově náměstí a jeho okolí. Jmenovalo se náměstí Budovatelů a jeho podoba se plánovala už v roce 1954. Celá třída měla získat jednotný ráz, nakonec ale vznikla jen malá část. Jde o dva bloky domů na křižovatce s Hlaváčovou ulicí.

Podobají se těm na Dukle, mají však plochou střechu, která měla tehdy demonstrovat modernost. Tu reprezentují také výrazná domovní znamení, přední ukázky socialistického realismu. Odkazují na to, pro koho byly jednotlivé domy určeny. Protože každý z nich investovala některá z velkých pardubických společností, objevují se na nich například motivy spojené s pardubickými chemickými závody atd.

Kvůli ekonomické nestabilitě režimu a omezeným kapacitám stavitele k jednotné dostavbě třídy nedošlo. Přesto na ní najdeme hned několik zajímavých staveb. Patří k nim budova Pošty Pardubice 2, jejíž jádro vzniklo už v 50. letech. S ohledem na to, aby nezastínila nádraží a zároveň plnila potřeby velké centrální východočeské pošty, ji postupně dostavěli v 70. letech.

Pošta u nádraží je vytvořená z několika kostek a cílem nezastínit budovu nádraží|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

U pivovaru je možné vidět experimentální panelový dům ze 60. let s mozaikovým podloubím. Přes ulici, naproti bývalé Prokopce, stojí další reprezentativní socialistický dům, kterému se říkalo Kreml. Vybudovali ho totiž pro stranické prominenty.

Náměstí Budovatelů

Bylo podstatně větší než dnešní Masarykovo náměstí a mělo mít až šest hektarů. Začínalo už za Priorem u domu, na jehož rohu je dnes vizuálním smogem částečně překrytá mozaika. Končit mělo naproti u bývalého hotelu Veselka, který padl kvůli rozšíření silnice na třídě Míru. V Pardubicích přitom už tehdy citelně chyběla ubytovací místa. Povolení ke stavbě hotelu ale město od krajského úřadu, který tehdy sídlil v Hradci Králové, nedostalo.

Vedení Pardubic jednoho dne došla trpělivost a vymyslelo lest. Stavělo sice hotel, oficiálně ho ale vykazovalo jako bytový dům s malometrážními byty. Tak vznikl hotel Labe, který je i právě proto postavený z panelů. Podobné problémy měly Pardubice také s výstavbou polikliniky. Tu se, vedle hotelu Labe, podařilo postavit ještě později, až v roce 1988.

Ze stejného důvodu jako Veselka zmizely z náměstí Budovatelů synagoga i dům židovské obce, ty se také do podoby socialistického náměstí nehodily. Na jejím místě vyrostl Dům služeb. O kousek dál pak v roce 1975 vznikla první budova České státní spořitelny. Severovýchodní část náměstí byla pak určena pro administrativní objekty. Za rohem postavili ředitelství Plynostavu, vedle něj Průmstavu a dále jde o sídlo Pozemních staveb. Následuje někdejší ředitelství Unichemu, které má dnes postmoderní plášť z roku 2000. Původní stavba ale pod ním ale zůstala.