Čtěte více smysly. Knihovna půjčuje i audioknihy nebo čtečky

12. březen 2015

Čtenářů ubývá. Knihy už netáhnou. Toto tvrzení slýcháváme stále častěji. Podle Radomíry Kodetové, ředitelky Krajské knihovny v Pardubicích to není pravda.

Jaké knížky nás baví? Dají se půjčovat i elektronické knihy? Podle čeho se kupují tituly do knihovny? To jsou jen některé témata rozhlasové Radioporadny.

Do pardubické knihovny chodí zhruba třináct tisíc čtenářů. A většinou jsou to fajnšmekři. Mají přesnou představu, co chtějí číst a právě to v bibliotéce hledají. Svému koníčku jsou věrní celý život, a pokud si přestanou knížky půjčovat, má to jediný důvod. Chtějí je vlastnit a mít doma na svých policích.

Jaký máme čtenářský vkus?

Na romány Aloise Jiráska sedá pomyslný prach. Dnes po jeho dílech sahají hlavně studenti, kteří se bojí maturity. Za to se naopak vracíme k ruské klasice. Když už není povinná, dobrovolně objevujeme širokou ruskou duši.

„Vkus je ovlivněn tím, jaké vzory dostal čtenář ve své rodině. Někdo se věnuje vyloženě odborné literatuře, protože se rád vzdělává. Jiný naopak protěžuje beletrii,“ říká Radomíra Kodetová. Zatímco dospělí občas podlehnou módním vlnám, jako je například severská detektivka, děti jsou věrné stále stejným titulům typu Děti z Bullerbynu nebo Z deníku kocoura Modroočka.

„Naše knihovnice jsou sečtělé a fundované. Proto se snaží dětem a jejich rodičů ke klasice podstrčit tituly, které zatím nejsou známé, ale mají svou kvalitu,“ vysvětluje Radomíra Kodetová. Mezi nejmladšími čtenáři je největším hitem Harry Potter .

Podle čeho knihovna nakupuje

Knižní trh je přesycený. Nakladatelství chrlí desítky knih. Bohužel jsou to často škváry. Krajská knihovna v Pardubicích vybírá pečlivě. Neřídí se jen kvalitou, ale i přáním, co by si jejich klienti chtěli přečíst.

Malý velký čtenář

„Máme na to oddělení, kde pracují velmi vzdělané dámy, které mají dokonalý přehled o tom, co je na trhu. Pročítají recenze na jednotlivé tituly. Sledují ocenění. Jejich úkolem je poskládat náš knižní fond tak, aby uspokojil co nejširší vrstvy čtenářů. Týká se to literatury napříč veškerými žánry,“ uvádí Radomíra Kodetová.

Knihovna má také vypracované seznamy literatury pro rodiče a školy, kde člení tituly podle věku dítěte. Třídění je důležité proto, aby si děti půjčily adekvátní knížku ke svému věku, která by je bavila. Náročnější literatura by je totiž mohla od čtení odradit.

Čteme ušima

Fenoménem posledních let jsou audioknihy. Na trhu jsou česká i zahraniční díla. Velmi rychle se objevují novinky. Nechybí klasika. Zvláště pak děti jsou schopné těžší tituly přelouskat právě díky tomu, že je slyší.


Nejčtenější knihy světa
1. Bible
2. citáty z díla Mao Tse-tunga
3. sága o Harry Potterovi

Během poslechu audioknihy můžeme dělat něco jiného. Třeba uklízet nebo cestovat. Může poslouchat najednou celá rodina. Děti navíc slyší, jaká je správná výslovnost a intonace a přebírají správné vzory. Audioknihy zlepšují naše vnímání, soustředění a pozornost. Připomínají časy, kdy nám maminka četla pohádku před spaním. A šetří i naše oči.

Čtečka nebo papírová kniha?

Listování klasickou knihou navozuje příjemné pocity. Fyzické obracení stránek přináší určitý druh uspokojení. Navíc je dokázáno, že si lépe pamatujeme text přečtený z papíru než z jiného média. Přesto má čtečka své nesporné výhody. Je skvělá na dovolenou. Do malého lehkého zařízení schováte desítky titulů. Lehce si koupíte během několika vteřin vybrané dílo. Pokud váháte, jestli je čtečka pro vás to pravé ořechové, zajděte si do Krajské knihovny v Pardubicích. Naučí vás čtečku používat a půjčí vám ji.

„Bohužel, co se týká e-knih, není zcela vyřešený autorský zákon. Proto máme k dispozici pouze volné tituly, na které se už autorská práva nevztahují,“ vysvětluje Radomíra Kodetová.

autor: PRO
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.