Ďáblova bible na dosah. V Žamberku uvidíte její nejvěrnější maketu

Intimní osvětlení expozice, která v Městském muzeu v Žamberku vznikla teprve nedávno, vytváří zvláštní atmosféru a podtrhuje výjimečnost středověké knihy. Samozřejmě její věrné repliky, neboť originál Ďáblovy bible se od třicetileté války nachází v Královské knihovně ve švédském Stockholmu. Přesto se můžete vydat proti proudu času o mnoho století zpátky a obdivovat nejen provedení, ale i výzdobu knihy.

Ústřední vitrína představuje nejvěrnější maketu Codexu gigas na světě. Vznikla v roce 2007 v žamberské dílně knihaře Jiřího Fogla. Má stejné rozměry, vazbu a podobný počet stran jako originál. Na rozdíl od něj je v replice možné listovat, ale pouze za asistence muzejníků. Reprodukce jsou na 200 stranách (jedná se o digitální skeny z originálu Ďáblovy bible), ostatní z celkem 624 stránek jsou bílé.

Výroba makety Jiřímu Foglovi, který se může pochlubit tituly Mistr knihařského řemesla v oboru umělecké knižní vazby a Mistr knihařského řemesla v oborech rukodělné knižní vazby a ozdobné kartonáže, zabrala stovky hodin. Na vzniku makety se podílela také dcera Jiřího Fogla Pavlína Rambová.

Codex gigas a Podlažice?

Kde slavný středověký pergamenový rukopis Codex gigas vznikl, nelze určit s jistotou. Každopádně benediktinský klášter v Podlažicích u Chrasti je v kodexu uvedený jako první vlastník knihy. Byl to ale poměrně malý klášter. Mohlo tak velkolepé dílo vzniknout skutečně v Podlažicích? V audiu vám přinášíme komentář ředitele žamberského muzea Jindřicha Žáka k této problematice.

Ďáblova bible za dobu své existence putovala mnohými místy v Čechách. Podlažický klášter ji jako zástavu přenechal cisterciáckému klášteru v Sedlci, odkud ji pro knihovnu břevnovského kláštera v Praze vykoupil opat Pavel Bavor z Nečtin. Během husitských válek knihu střežili řeholníci sesterského kláštera v Broumově.

Nejslavnější stránka Codexu gigas (digitální sken originálu)|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

O Ďáblovu bibli začal později usilovat velký milovník a sběratel umění císař Rudolf II. Knihu nechal v roce 1594 převézt do Prahy. V roce 1648 se rudolfinských sbírek zmocnila švédská vojska a Codex gigas byl převezen do Stockholmu. V roce 1697 zachvátil tamní Královský palác požár. Ďáblova bible byla sice poškozena, zkáze však unikla.

Rozměry desek Codexu gigas jsou úctyhodné, měří 92 centimetrů na výšku, 51 centimetrů na šířku a vazba dosahuje šířky 22 centimetrů. Kniha obsahuje 312 pergamenových fólií (původně jich bylo 320, osm ale někdo v minulosti vyřízl), počet stran je 624.

Rukopis začíná záznamem tří abeced: hebrejské, řecké a latinské. Kniha obsahuje Starý a Nový zákon, spisy historika Josepha Flavia, vědecké rozpravy o stavbě lidského těla, jeden z nejstarších opisů Kosmovy Kroniky české, lékařské formule, kalendář s nekrology a seznamem podlažických řeholníků. Záznamy v knize končí rokem 1228.