Dědečkovo srdce a babiččin cop. Moravskotřebovské muzeum dál plní přání svého mecenáše

3. říjen 2026

Městské muzeum v Moravské Třebové letos návštěvníkům zpřístupnilo novou stálou expozici Město a svět. Ctí v ní odkaz donátora Ludwiga V. Holzmaistera, který muzejní budovu nechal postavit a naplnil ji nejen předměty exotických kultur, ale i rodinnými památkami. 

Stálou expozici moravskotřebovského muzea tvoří pět tematických sálů. Návštěvníky zavádí do cizokrajných zemí prostřednictvím artefaktů, které pro muzeum před více než stoletím nakoupil Ludwig Holzmaister při svých cestách na nejrůznější kontinenty. Samozřejmě ale také nabízí pohled do městské historie. Vstupní branou expozice se stala tzv. Wondrazimmer.

Pohled do tzv. Wondrazimmer ve stálé expozici Městského muzea Moravská Třebová

Wondrazimmer, místnost, věnovaná památce Holzmaisterových předků z matčiny strany, rodiny Wondrovy, vznikla už v roce 1906, v tehdy právě dostavěné muzejní budově na dnešní Svitavské ulici. Původně se nacházela v prvním patře a podle stanov muzejní nadace měla být v muzeu zachována „na věčné časy“. A tak i dnes návštěvníkům přibližuje pozadí vzniku muzea a rodinu, ve které se úspěšný podnikatel a donátor Holzmeister narodil. Ostatně, ten příběh vám bude v expozici vyprávět on sám díky moderní technologii a oživlému portrétu.

Srdce putovalo do New Yorku

V expozici památek na Holzmeisterovy předky uvidíte portréty členů rodiny, fotografie nebo písemné památky. Součástí výstavy je také posmrtný snímek Aloisie Wondrové, babičky L. Holzmeistera a na stěně visí její cop spolu s křížkem v ozdobném rámu. V sále uvidíte dřevěnou schránku, ve které bylo umístěno konzervované srdce Holzmeisterova dědečka, Josefa Johanna Wondry.

Schránka na srdce Josefa Johanna Wondry

Josef Johann Wondra se narodil roku 1796 do významné rodiny soukeníků v Moravské Třebové. Od roku 1818 vedl úspěšně rodinný podnik. Působil i jako člen městské rady, v roce 1833 se stal starostou města a tuto funkci zastával až do své smrti v roce 1844. 

„Původně nechal L. Holzmeister dedečkovo srdce odvézt do New Yorku, kde podnikal. Srdce bylo naložené v lihu ve skleněné lahvičce a tak se mělo po návratu do Moravské Třebové vystavovat. Z etických důvodů byla ale pro něj vyrobená neprůhledná schránka z tmavého dřeva ve tvaru urny,“ vysvětluje kurátorka muzea Lucie Žáková. „Dnes je ovšem urna prázdná, Wondrovo srdce je ztracené, s velkou pravděpodobností jej zničili vojáci Rudé armády v květnu roku 1945, kdy vyplenili budovu muzea.“

Ludwig Vincenz Holzmaister

Narodil se 31. července 1849 jako třetí syn moravskotřebovského obchodníka. Rodina ale z Moravské Třebové v roce 1857 odešla do Rakouska. O pár let později odjel Ludwig do USA za svým strýcem a stal se jeho společníkem ve firmě, později si založil vlastní společnost v oblasti textilní výroby. Ludwig Holzmeister nechal v Moravské Třebové postavit honosné muzeum v novorenesančním stylu, díky jeho finanční podpoře vznikalo v letech 1904 - 1906.

Ludwig V. Holzmeister k vám bude promlouvat na oživlém snímku v expozici

Ludwig Holzmaister navštívil Moravskou Třebovou v roce 1902, místnímu muzejnímu spolku slíbil, že bude posílat zajímavé předměty ze svých cest po světě, které podnikal se svou druhou ženou. Jako první přišla zásilka z Japonska s porcelánem či samurajskými meči. Holzmeister navštívil také Austrálii, Tasmánii a Nový Zéland, Barmu nebo Indii. Cílem jeho cest byl také Súdán a Egypt. Tam na přelomu roku 1911 a 1912 manželé Holzmaisterovi zakoupili například mumii ženy Hereret, která patří společně s dalšími staroegyptskými památkami k největším magnetům muzejní expozice. 

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.