Dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína je nejzachovalejší pevností československého opevnění

Dělostřeleckou tvrz Bouda tvoří pět mohutných železobetonových objektů. Vojenská osádka jim v roce 1938 dala poetické názvy. Vchodový objekt se jmenuje Krok, tři pěchotní sruby Kazi, Teta a Libuše. Dělostřeleckou věž vojáci pojmenovali Horymír. Všechny objekty jsou propojené systémem podzemních spojovacích chodeb a také rozsáhlých sálů o celkové délce více než jeden a půl kilometru.

Podzemím a hlavní spojovací chodbou vede navíc úzkorozchodná železniční trať. Vojáci po ní ale náklady s materiálem a municí posunovali ručně. Podzemní prostory leží místy až 57 metrů pod povrchem.

Hlavní spojovací chodba|foto: Tereza Brázdová

Ve velkých sálech byla kasárna pro osádku více než tří set mužů. Z původního vybavení se ale nic nezachovalo. Během druhé světové války Boudu využívali, hlavně ke zkouškám zbraní, němečtí vojáci. Návštěvníci si proto mohou prohlédnout i četné stopy různých typů zkoušek. Například tzv. „posunutý bunkr“, pěchotní srub K-S24, který utrhla a posunula velká exploze nálože. Různé typy testovacích explozí v Boudě probíhaly i v dobách poválečných.

Vnitřní vybavení, které v Boudě zůstalo po válce, postupně putovalo do železného šrotu. Přesto v pevnosti, které je největším muzeem stálého československého opevnění, uvidíte nejen repliky původního zařízení kasáren, ale také originální palné zbraně, včetně ukázek munice.

Bouda sloužila svému účelu jen několik měsíců

Hlavní podzemní chodba, tzv. galerie|foto: Tereza Brázdová

Bouda měla vlastní elektrárnu a také filtrovnu vzduchu, ošetřovnu i kuchyni. Ve velkých sálech jsou na některých místech dozděné příčky, aby si návštěvník udělal představu o tom, jak malé prostory pro život i práci vojenské posádce musely stačit.

Vojáci ale v době před druhou světovou válkou měli i svá mírová kasárna v obci Těchonín, směny se v Boudě střídaly po týdnu. Bouda Československu sloužila v podstatě jen několik měsíců. První vojáci, budoucí obránci, do Boudy přišli v době, kdy se ještě stavebně dokončovala, na jaře 1938. Při květnové částečné mobilizaci už byli v pohotovosti a také vyzbrojení. Na podzim téhož roku však dostali rozkaz Boudu opustit. Poslední vojáci z ní odcházeli 10. října 1938.

Dělostřelecká tvrz Bouda je nejen nejzachovalejší stavbou svého druhu na území Česka, ale má také další „nej“. Pravděpodobně je i nejchladnější navštěvovanou památkou v Česku. Teplota vzduchu v podzemí se celoročně pohybuje jen okolo čtyř stupňů Celsia. V Boudě je také situované nejníže položené pietní místo v republice, pod padesáti pěti metry skalního nadloží. V tomto prostoru jsou jmenné seznamy obránců našich hranic, kteří obětovali svůj život od září 1938 do března 1939.

Expozice Muzea Československého opevnění|foto: Tereza Brázdová

Více informací najdete na stránkách www.boudamuseum.com.