Desnou každý rok prochází veselý masopustní průvod

28. únor 2006

Kdybyste chtěli vědět, kde můžete vedle sebe potkat klauna, krávu, vojáka či smrt, obří miminka a bábu s nůší, přijeďte do Desné. Každoročně se tam vydávají v úterý před Popeleční středou na cestu. Letos to bylo už po páté.

Masopustní průvod se sešel 28. února 2006 po 14. hodině před radnicí v Tanvaldu, kde pak za zvuků hudby přijal klíče od města. Poté se odebral na vlakové nádraží, odkud byl v 15.42 vypraven speciální masopustní vlak do Desné. Průvodu vévodila hadrová figurína Konce masopustu a transparenty s nápisem "Jémine, domine, masopust pryč!". Na plné pecky hrála harmonika a průvod doprovázel hlomoz bubínků, zvonců, řehtaček a kastrůlků.

Masopustním vlakem z Tanvaldu do Desné

Na nádraží v Desné už na masky čekala Městská policie. Ne však aby někoho zatkla, ale aby průvod doprovodila a převedla přes občas rušné desenské silnice. Účastníci průvodu vyrazili rovnou k radnici, kde se v čele s králem masopustu začali dožadovat příchodu starosty. Chvíli to trvalo, ale pak se objevil fešný mladý muž, který maskám předal klíče od města a právo dělat ten den, co chtějí. Za to si vysloužil jitrnici a panáka Fernetu.

Starosta předává králi masopustu klíče od Desné

Poté se maškarády vypravily ke starokatolickému kostelu. Ačkoliv místní starokatolický kněz Ivan Peschka šel celou cestu s průvodem v převleku za ruského generála s bílou tváří upíra, najednou se objevil černě oblečen, s kolárkem na krku a před zavřenými dveřmi kostela s přísným výrazem v tváři káral masky, proč dělají takový rámus před kostelem. Král masopustu mu vysvětlil, že ten den jim ještě patří vláda nad městem, kterou pak o půlnoci odevzdají na 40 dní postu a modlitbám. Poté král masopustu se svojí družinou přijal pozvání do kostela na masopustní divadlo i občerstvení horkým čajem.

Masopustní průvod prochází Desnou

Masopustní divadlo bylo podle povídky A. P. Čechova "Koňské příjmení". Za stolem seděl ruský generál oblečený v županu a s ovázanou pusou, protože ho rozbolel zub. Ale hrozně se bál zubaře, a tak hledal různá jiná řešení. Jeho správce mu vyprávěl o léčiteli, který by mu určitě dokázal pomoci. Generál se nadchl, ale ukázal se jeden problém: přítel si za nic na světě nemohl vzpomenout na léčitelovo jméno, jen tušil, že to má něco společného s koněm. "Koněv, Lošadin, Hřebcov, Kopytov?," přemýšlejí oba, až nakonec celá rodina hledá to správné jméno. Marně. Nakonec generál podlehne, manželka zavolá zubaře a zub je vytržen. A až pak, při náhodné zmínce o ovsu, si správce vzpomněl na jméno léčitele: Přece Ovsov!

Generál a správce přemýšlejí o jménu léčitele

Po divadle vyšel masopustní průvod před kostel, kde nastala nejsmutnější chvíle celého dne: pohřbívání masopustu. Hadrová figurína našla místo svého posledního odpočinku v hrobečku vykopaném ve sněhu a na její poslední cestu ji i ostatní přihlížející za pomoci záchodové štětky pokropil starokatolický kněz.

Bolavý zub je venku, generál s manželkou chystají oslavu

Rozpustile smuteční průvod se pak skulil z kopečka dolů do kina Alfa, kde čekalo masopustní veselí i s celým pečeným čuníkem. Trvalo až do půlnoci, až do začátku postu. Jémine, domine... masopust pryč!

V kině Alfa
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka