Divoký horský tymián je skotská lidovka. Český text se rodil dlouho, říká Pavel Žalman Lohonka

18. březen 2020

Písničkář Pavel Žalman Lohonka je součástí české folkové scény už pět desítek let. Během té doby působil v kapelách Minnesengři, Nezmaři a Stopa (skupina Spojených trampských osad Pardubice). Dnes je lídrem vlastní hudební skupiny s názvem Žalman & spol. Jeho posluchači a fanoušci stárnou spolu s ním. A na koncerty dnes vodí svoje děti a vnoučata. I o tom si povídal s Lubošem Xaverem Veselým.

Pavel Žalman Lohonka má na svém kontě na čtyři sta písniček. Za největší hity považuje 10 až 15 z nich, ale vůbec nejoblíbenější je podle něj Divoký horský tymián. „Je to vlastně skotská lidová píseň, na kterou jsem dělal text víc než rok. Nedařilo se mi, a tak jsme to zadali někomu jinému. Ale když přinesl text, lidi v kapele se na to povídali a řekli, to my zpívat nebudeme. Napiš něco jiného. A já jsem ten text přinesl druhý den,“ vypráví Žalman.

Písní pro čaroděje podpořil Jaromíra Nohavicu

Mezi další hity počítá Panenku, která zdomácněla u táboráků, stejně jako písnička Jdeme zpátky do lesů, Rána v trávě nebo Tulácká ukolébavka. A zvláštní význam pro něj má i Píseň pro čaroděje: „Je to písnička, která měla podpořit Jaromíra Nohavicu. On měl tehdy zakázáno zpívat, nesměl ani na Portu. My folkaři jsme se měli tenkrát rádi a pomáhali jsme si. A protože jsem mu nemohl pomoct veřejným prohlášením, tak jsem to řekl písní.“

A podobné je to i s písničkou Sej lásku po lidech. I ona je jakýmsi zpěvákovým prohlášením. „Tehdy na Portě po vystoupení mě potkal úplně opilý pan Šlouf, který byl ideologickým tajemníkem pražských svazáků, chytil mě pod krkem a třásl se mnou a říkal: já ti dám Sej lásku po lidech, já to z tebe vytřepu,“ říká dnes s úsměvem Žalman.

Proč i po sedmdesátce skládá stále nové písničky a jezdí kvůli tomu do přírody? A proč už dnes některé své písničky raději nezpívá? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio